Britští klimatologové: snížení emisí některé katastrofy jen oddálí

Vědci zkoumali dopady dvou scénářů: podle jednoho se koncentrace oxidu uhličitého (CO2) stabilizují na úrovni 750 částic v miliónu (ppm) - označme si ho jako scénář A, podle druhého na úrovni 550 ppm - ten si označme jako scénář B. Současné koncentrace jsou na úrovni zhruba 360 ppm. Oba scénáře byly přitom porovnávány s třetím, při které se neuvažují žádná omezení emisí skleníkových plynů. V tom případě by s rostoucím počtem obyvatel Země a růstem hrubého národního produktu na obyvatele tyto emise během příštího století stouply na několikanásobek současných hodnot. Na rozdíl od tohoto "neomezeného scénáře" se v případě obou omezených scénařů počítá s růstem ročních emisí až do druhé poloviny 21. století. Poté mají roční emise oxidu uhličitého začít klesat. Všechny tři scénáře vycházejí z modelů vypracovaných Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC) a předmětem britské studie je analýza jejich dopadů na životní prostředí a na lidstvo.

V případě neomezeného scénáře vzroste průměrná globální teplota o 2 stupně Celsia proti současnému stavu již roce 2050. V případě scénáře A se tak stane až o 50 let později a v případě scénáře B dokonce až o 100 let později. V případě scénáře B již globální teplota nebude vzrůstat, zatímco podle scénáře A bude v roce 2230 vyšší o tři stupně oproti dnešku.

Průběh antropogenních (člověkem způsobených) ročních emisí CO2 v případě neomezeného scénáře (červeně) a scénářů A (modře) a B (zeleně).

Poměrně malý vliv má rozdíl v množství emisí na vzestup hladiny moří. V případě neomezeného scénáře se hladiny světového oceánu zvýší o 22 centimetrů v roce 2050. Scénář A zde znamená zpoždění o 15 let a scénář B dvacet let. V roce 2100 by v případě neomezených emisí byla hladina vyšší již o 50 cm. Scénář A dosáhne stejného zvýšení v roce 2135 a scénář B v roce 2155.

Vývoj koncentrací CO2 v atmosféře při neomezeném scénáři (červeně) a scénářích A (modře) a B (zeleně).

Klimatické změny budou mít významný vliv na rostlinstvo. V případě neomezeného scénáře budou kolem roku 2080 masově hynout tropické pralesy a pastviny, zejména v severní části Jižní Ameriky a v střední a jižní Africe. Lesům se bude naopak dařit v Severní Americe, severní Asii a Číně. Zde je významný rozdíl mezi scénářem A a B. První z nich tyto procesy pouze oddálí asi o 100 let, ale v případě druhého k nim v takové míře vůbec nemusí dojít.

Globální oteplování zmenší podle britských klimatologů množství vody protékající v řekách. Rozdíl mezi neomezeným scénářem a scénářem A je zde asi 100 let, přičemž scénář B může snížit asi třikrát množství obyvatel, kteří budou trpět nedostatkem vody.

Dopad na zemědělství bude velmi odlišný v různých částech světa - ve středních a vyšších polohách se výnosy zvýší, ale v Africe, na Blízkém Východě a zejména v Indii se sníží. V případě omezených scénářů bude méně oblastí postižených snížením úrody.

V případě neomezeného scénáře bude v roce 2080 postiženo oproti dnešku malárií typu falciparum o 290 miliónů lidí více, zejména v Číně a střední Asii. Scénáře A a B mohou toto číslo snížit na 255 resp. 175 miliónů. Naproti tomu ve velkých městech v mírném pásmu se sníží úmrtnost, neboť úmrtí související se zimou převyšují úmrtnost spojenou s horky v létě.

Britský ministr životního prostředí Michael Meacher v reakci na zveřejnění této zprávy řekl britské rozhlasové a televizní stanici BBC, že Evropská unie usiluje o stabilizaci koncentrací CO2 na úrovni 550 pm, tedy na tom, co jsme v tomto článku označili jako scénář B. To však podle ministra bude možná znamenat snížit emise pětkrát až šestkrát více, než ukládá Kjótský protokol. "Jde možná o největší výzvu pro příští století," řekl ministr Meacher.