Brněnská zoo slaví 80 let - od medvědů v maringotkách ke Kometě a Nanukovi

Zoologická zahrada v Brně měla svého předchůdce ve Spolku pro zřízení zoo, založeném před 80 lety, 24. listopadu 1935. O dva roky později spolek otevřel v Tyršově sadu v Kounicově ulici první zookoutek, který však byl v roce 1941 z rozhodnutí protektorátních úřadů zlikvidován. Nynější zoo tak mohla vzniknout až po druhé světové válce.

Tehdy se obnovený spolek dohodl s Masarykovou univerzitou, že na jejích pozemcích, zabavených augustiniánskému klášteru, zřídí botanickou i zoologickou zahradu. Té později připadla celá Mniší hora.

Zakládací listinu vydal tehdejší krajský národní výbor v květnu 1950. Následovaly tři roky intenzívní práce na přeměně Mniší hory v zoologickou zahradu, která byla otevřena na konci srpna 1953: "V den otevření chyběly pokladny a vstupné se vybíralo do klobouku. Podle pamětníků sídlili první medvědi v maringotkách pana Kludského," uvedl mluvčí zahrady Petr Urbánek.

Pro město to ale byla náramná sláva. Lidé chtěli vidět novou atrakci a jen do konce roku přišlo téměř 35.000 návštěvníků. Podmínky však byly zpočátku velmi skromné, pro kanceláře se například využívaly místnosti staré hájenky, jež byla tehdy jedinou stavbou v areálu.

První sbírka zvířat se skládala z 51 druhů savců a ptáků hlavně domácího původu. Ještě v roce 1953 ale zoo získala opravdový magnet pro návštěvníky - párek lvů.

V prvních letech zahrada nabízela pouze výběhy a voliéry. První pavilón, vivárium s nádržemi pro ryby, plazy a obojživelníky, byl otevřen v roce 1956. Medvědinec přibyl v roce 1959, pavilóny opic byly otevřeny v letech 1964 a 1965.

V 70. letech se zoo rozšířila o výběh pro tygry, bazén pro lachtany, pavilón exotických plazů či restauraci s terasou, v dalším desetiletí přibyly například stáje a výběhy pro africkou zvěř, ale i vzdělávací a informační středisko a nové pokladny.

A postupně si zoo připisovala chovatelské úspěchy. Mezi ty největší patří první odchov mláděte medvěda ledního v Československu v roce 1976 či první odchov šimpanze v roce 1967.

V roce 1969 byla otevřena i Stálá akvarijní výstava v centru Brna na Radnické ulici, která je součástí zahrady.

V 90. letech se zahrada potýkala s existenčními problémy i častými změnami vedení. Později se situace zlepšila a vznikla řada nových atraktivních míst.

Patří k nim Tygří skály (výběhy a ubikace tygrů a levhartů s umělými skalami, vodopády, potoky a jezírky), expozice severské zvířeny Beringia (výběh pro vlky arktické a bobří doupě), výběh koní Převalského s mongolskou jurtou či dětská zoo a restaurace U tygra. A také Tropické království.

Dnes zahrada každoročně přiláká kolem čtvrt milionu návštěvníků. Výjimečný byl rok 2008 s "medvídkománií," když lední medvědice Cora porodila dvojčata Billa a Toma, za kterými dorazilo rekordních 320.000 návštěvníků.

Mezi vzácné exempláře zahrady se řadí také želvy egyptské či kočky pouštní. Brněnským chovatelům se podařilo odchovat mládě velmi vzácného asijského osla kianga.

Zahrada s rozlohou 65 hektarů nyní chová víc jak 1600 jedinců a přes 350 druhů druhů obojživelníků, plazů, ptáků a savců všech světadílů kromě Antarktidy. Pracuje v ní 89 zaměstnanců a řada návštěvníků přispívá na její chod adopcemi. Ve vedení zahrady se dosud vystřídalo 12 ředitelů, od roku 1997 ji řídí Martin Hovorka.

Největší pozornost dnes na Mniší hoře budí další dvojčata ledního medvěda - Kometa a Nanuk.

---

reklama

---