Budou v 1. zóně šumavského národního parku sjezdovky?

Stavbu sjezdovek a jedné až dvou lyžařských lanovek v prostoru Nová Pec - Smrčina - Hraničník prosazuje zejména Sdružení lipenských obcí. Hlavním argumentem příznivců stavby je ekonomický rozvoj regionu. V okrese Český Krumlov je 8,5% nezaměstnanost a na jedno nabízené pracovní místo je zde 16 uchazečů. "Není možné, aby státní úředníci na jedné straně direktivně regulovali regionální rozvoj oblasti a na druhé straně nedali obyvatelům žádnou perspektivu," říká starosta Horní Plané Jiří Hůlka. "Známe zkušenosti našich bavorských kolegů a víme, že například levý břeh Lipna ještě skýtá dosud nevyužité možnosti," oponuje ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). "Naopak, překročíme-li limity, dané přírodou, vrátí se nám to jako bumerang. Turisté, kteří jezdí na Šumavu právě proto, že je to národní park, sem jezdit přestanou," dodal ministr pro EkoList.

Ministerstvo životního prostředí stále drží své původní zamítavé stanovisko, které vyjádřil už exministr Jiří Skalický (ODA): "O vybudování sjezdového lyžařského areálu v prostoru Smrčiny nelze uvažovat, protože Smrčina je součástí nejcennější části národního parku. Zlatá střední cesta tu prostě neexistuje," řekl Skalický už v červnu 1997. Jeho dnešní nástupce, sociální demokrat Kužvart jeho slova jen potvrzuje: "V tomto případě není žádný kompromis možný už ze zákona."

Svůj jasně zamítavý postoj nezměnila ani správa parku. "Čtyři pětiny toho kopce pokrývá unikátní bukosmrkový les," řekl nám mluvčí parku Zdeněk Kantořík. "Narušíte-li jej šedesátimetrovým průsekem pro sjezdovku, škody už nikdy nikdo nenapraví." Navíc, jak se shoduje MŽP i Správa Národního parku Šumava (NPŠ), bylo by kvůli případnému souhlasu se stavbou změnit hned dvě zákonné normy.

V první řadě zákon na ochranu přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) zakazuje v I. zónách národních parků stavět jakékoli stavby kromě těch, které přímo souvisí s ochranou přírody. A I. zóny NPŠ by jakákoli z uvažovaných variant stavby areálu narušila hned několikrát.

Druhým zákonem, který projektu jasně brání, je lesní zákon (č. 289/1995 Sb.). Ten upravuje způsob hospodaření v lesích. Lesy, kterých by se vybudování lyžařského areálu dotklo, jsou vesměs zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. To znamená, že i z pohledu lesního zákona je stavba takového komplexu prakticky vyloučená. Zástupci obcí se ale nevzdávají a hledají podporu i v parlamentu. "Nepodaří se nám stavbu areálu prosadit, dokud na jeho místě bude první zóna parku," říká senátor ODS Martin Dvořák. Z toho ovšem podle něj vyplývá nutnost změny rozlohy parku anebo zmenšení rozlohy prvních zón. Poslanec Unie svobody Pavel Pešek naráží na fakt, že NPŠ, na rozdíl například od NP České Švýcarsko, nebyl vyhlášen zákonem, ale pouze nařízením vlády. "Myslím, že zákon s nově vymezenými zónami parku by měl v obou sněmovnách šanci na schválení," říká Pešek.

Z druhé strany hranic leží rakouské rekreační středisko Hochficht. To se v současné době potýká, zvláště v zimní sezóně, s nedostatkem turistů-lyžařů. Proto by jistě i Hochfichtu prospělo, kdyby čeští turisté mohli na rakouské sjezdovky jezdit lanovkou. Čeští podnikatelé se těší na ubytované hosty a rakouští se těší na to, že s rozšířenou nabídkou sjezdového lyžování se zvýší i počet ubytovaných lyžařů v jejich střediscích. Příznivci i odpůrci výstavby areálu dnes shánějí podpisy pod petice na podporu svých požadavků.