Bursík: Jsme pro zřízení úřadu na ochranu spotřebitele
Renate Künastová ve své přednášce hovořila o tématech, kterých se týká ochrana spotřebitele a v čem je institut ochrany spotřebitele užitečný. „Nakupující je v nevýhodě, protože stojí sám proti celé řadě reklamních kreativců, psychologů a právníků. Potřebuje nějaký nástroj, aby se síly vyrovnaly. Proto je v Německu úřad na ochranu spotřebitele,“ říká Künastová.
 |
|
| Renate Künastová a Martin Bursík. | |
| Foto: Martin Mach/EkoList |
Podle Künastové se spotřebitele přímo týká i problematika původu energií a surovin. Spotřebitel má právo vědět, jakou energii spotřebovává, jaké potraviny konzumuje apod. K tomu slouží označování zboží, které tyto informace nese. „Rozhodování o tom, jaké zdroje energie budeme mít k dispozici, nebo jestli povolíme GMO potraviny, je pak celoevropskou záležitostí. Musíme tyto věci řešit ale i celosvětově, aby se nestalo, že o rozvoji GMO budou rozhodovat jen USA. Je to globální záležitost, protože trh je globální,“ říká Künastová.
„Velké soukromé koncerny mají zájem na rozvoji GMO, ale ptají se lidí, jestli je to i jejich zájem? Spotřebitel musí mít možnost se bránit, rozhodnout se, co chce jíst a co ne. V tom je veliký přínos značení potravin,“ říká Künastová.
Po přednášce Renate Künastové se do debaty zapojil Martin Bursík (SZ) a Ondřej Velek z Koalice občanských spotřebitelských aktivit. „Ochrana spotřebitele by měla být víc než jen kontroly zeleného masa a myší v supermarketech,“ říká Martin Bursík (SZ). Strana zelených navrhuje zřídit podle německého vzoru úřad na ochranu spotřebitele, který by převzal na sebe kontrolu obchodníků. „Dnes je to tak, že spotřebitel tahá za kratší konec provazu.“
Podle Bursíka by se měl změnit způsob, jak se může nespokojený zákazník bránit. Dnes si musí nechat vyhotovit posudek soudního znalce a pak žalovat firmu, která jej poškodila. To podle Bursíka vede k tomu, že si lidé rozmyslí, zda bude věc nějak řešit. „Občan by měl mít možnost obrátit se na úřad, který by jeho při vyřídil,“ říká Martin Bursík. Úřad by měl kontrolovat i další oblasti, například zda obchodní smlouvy, které jsou zákazníkům předkládány (telefonní operátoři, distributoři energií apod.) nejsou pro spotřebitele diskriminující.
„V oblasti ochrany životního prostředí je kromě uvědomělé skromnosti také potřeba mít dostatek ekonomických nástrojů, které nastaví podmínky tak, aby to, co je ekologické, bylo zároveň ekonomické,“ říká Martin Bursík a dodává, že ekologicky šetrné chování se dnes stává módou. Podle jeho názoru vede informovanost o původu zboží ke stanovení sociálních a ekonomických standardů ve výrobě. To pak může vést k rozšíření těchto standardů i mimo EU a může to pomoci ke snížení napětí mezi bohatým Severem a chudým Jihem.
Podle Ondřeje Velka z Koalice občanských spotřebitelských aktivit je naše obchodní prostředí relativně bezpečné, je hlídané institucemi jako jsou hygienické stanice, Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce apod. Je však potřeba posílit prostor sebeobrany spotřebitele a ochránit skupiny zákazníků, kteří se nemohou sami bránit – děti, důchodce apod. Velký prostor je také v oblasti testování zboží a nástrojů na porovnávání různých produktů (tzv. kalkulátorů), například na srovnání nabídek mobilních operátorů. Podle Velka má spotřebitel vybavený dostatkem informací větší prostor k svobodné volbě.
reklama
