Bursík vyjednával novou klimatickou dohodu v USA a Japonsku

Martin Bursík si jednání s oběma zeměmi pochvaloval, byť nepřinesla žádný jasný a konkrétní závazek pro střednědobý horizont. USA již dříve slíbily snížení emisí o 80 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990. Podle českého ministra životního prostředí se zatím hovoří o plánu snížit do roku 2020 americký příspěvek ke klimatickým změnám na úroveň roku 1990, což znamená snížení zhruba o 14 - 15 % oproti dnešnímu stavu. USA jsou po Číně druhým největším producentem CO2, ročně ho produkují zhruba 7 miliard tun. „Rádi bychom od USA slyšeli ambicióznější návrh. Snížení emisí na úroveň roku 1990 není od druhého největšího producenta skleníkových plynů na světě dostatečný cíl,“ prohlásil Martin Bursík.

Podle Marina Bursíka doporučení Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) počítají se snížením emisí u vyspělých zemí o 25 % – 40 % ve srovnání s rokem 1990 a u rozvojových zemích o 15 % - 30% ve srovnání se stavem bez jakýchkoli omezujících opatření (business as usual). „I kdyby všechny vyspělé země snížily svoji produkci na nulu, nebude to stačit,“ řekl dnes novinářům Martin Bursík. Důležité ale je, aby se především USA připojily ke snaze omezit emise a jasně řekly o kolik. Na jasný krok čekají rozvojové země, jako jsou Čína a Indie, ale také africké státy. Japonsko slíbilo oznámit svůj závazný cíl pro období do roku 2020 nejpozději v černu letošního roku.

Cestou k dosažení cílů by mělo být obchodování s emisními povolenkami, které již funguje v Evropě, v některých státech USA a v Japonsku běží jako dobrovolný pilotní projekt. „Trh s uhlíkem je nejlepší nástroj,“ prohlásil dnes Bursík. Podle něj celosvětový trh s povolenkami bude eliminovat obavy vyspělých ekonomik z toho, že nebudou konkurenceschopné se zeměmi, které svoji výrobu nezatíží cenu uhlíku. Podle Bursíka je obchodování s povolenkami lepším řešením, než uhlíková daň. V případě světového trhu s těmito povolenkami vytváří jednotné konkurenční prostředí narozdíl od uhlíkové daně.

USA chtějí zavést obchodování s povolenkami přímo v rámci státního rozpočtu, kde by se výnos z aukcí měl stát jednou z položek. Z ní by se měl financovat jak výzkum a vývoj nových technologií, částkou zhruba 15 miliard dolarů, tak různé dotace a daňové úlevy, částkou 63 miliard dolarů. Federální systém obchodování s emisními povolenkami by měl být podobný evropskému a měl by pokrývat přes 70 % emisí CO2. Návrh má prý velkou šanci projít v Senátu.

Martina Bursíka, který vedl delegaci jako předseda Rady EU pro životní prostředí, doprovázel na jeho cestě švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren a v USA i evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Ve Washingtonu jednala evropská delegace například s Carol Brownerovou, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku, Lisou Jacksonovou, administrátorkou federální Agentury pro životní prostředí (EPA), hlavním vyjednavačem USA pro klima Toddem Sternem a také se senátorem Johnem Kerrym.