Čadsko-kamerunský ropovod pod palbou kritiky
Proti projektu se už postavil i jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, nositel Nobelovy ceny za mír, když prohlásil: "Čadsko-kamerunský projekt není pomoc, o kterou žádáme nebo kterou potřebujeme. V nepřítomnosti zákonných pravidel a respektu k lidským právům a k životnímu prostředí je financování obřích naftařských projektů ničením životního prostředí a ničí i nás."
Banka proti chudobě
V pánvi Doba jižně od Čadského jezera byla před čtvrtstoletím nalezena rozsáhlá ložiska ropy. Aby mohla být surovina dopravena k moři, staví se přes 1000 kilometrů dlouhý ropovod z Čadu k atlantickému pobřeží v Kamerunu. Na většině trasy je ropovod ukládán pod zem, k zařízení vpravujícímu ropu do tankerů má vést 11 kilometrů pod hladinou moře. Hotov by měl být do konce letošního roku.
 |
|
| Ropovod by měl být dokončen ještě letos. | |
| Foto: CED-FoE Kamerun
|
Kvůli výstavbě ropovodu vzniklo konsorcium, jehož členy jsou ropní giganti Exxon, Chevron a Petronas a státy Kamerun a Čad. Odhadované náklady na celou akci, které se pohybují kolem čtyř miliard dolarů, však nemohlo nést samo, a proto oslovilo banky s žádostí o investice.
Světová banka (SB), jejímž hlavním cílem je potlačování chudoby ve světě, o přistoupení k projektu rozhodla v roce 2000. Obě země patří mezi nejchudší státy světa a těžba ropy může výrazně pomoci jejich hospodářství. Velké množství místních lidí uvítalo pracovní příležitosti, které stavba přinesla. Čad má během příštích přibližně 25 let ročně obdržet 62 milionů dolarů (což v podstatě zdvojnásobí příjem čadské vlády), Kamerun necelých 19. Získané peníze se vlády obou zemí zavázaly věnovat na vzdělání, zdravotní a sociální péči a na rozvoj zemědělství, infrastruktury a ochrany životního prostředí.
Nevládky proti bance
Jak ale EkoListu sdělil Paul Brown, redaktor britského listu Guardian, podle vnitřní zprávy SB už od počátku projektu existovala "významná možnost", že nedojde k naplnění jeho environmentálních a sociálních cílů. Z těchto důvodů také z konsorcia vystoupily jeho dva původní členové, naftařské firmy Shell a Elf - v tak nejistém podniku nechtěly zhoršovat svou pověst.
Od účasti na projektu SB zrazovaly i nevládní organizace. Poukazovaly na velmi nízkou úroveň právního prostředí v obou zemích, které neumožňuje dostát standardům v ochraně životního prostředí a lidských práv. Navíc upozorňovaly, že nejvíc nevydělají Čad nebo Kamerun, ale Exxon, kterému by měl ropovod vynést přibližně 4,5 miliard dolarů. Konsorcium a SB kontrovaly prohlášením, že za případné škody na životním prostředí finančně podpoří vznik dvou národních parků a že všechny negativní dopady stavby na obyvatelstvo budou pečlivě kompenzovány.
Za první peníze - zbraně
Prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB) se pak k výstavbě ropovodu připojila i Evropská unie. Stejně jako Světová banka i představitelé EIB ujišťovali oponenty, že dojde k vytvoření dostatečných kontrolních mechanismů. SB iniciovala vznik několika nezávislých monitorovacích skupin, jež na dodržování standardů banky dohlížejí. Pod mezinárodním tlakem dokonce čadský parlament přijal zákon, který měl znemožnit zneužívání peněz plynoucích z těžby ropy a výstavby ropovodu.
Nic z toho ale nepomohlo. Absolutně zkorumpovaná čadská vláda prvních 15 milionů dolarů, které od konsorcia obdržela, použila k zajištění zbraní pro své bezpečnostní síly. Podle zpráv nevládních organizací byly při výstavbě ropovodu (nebo v jejím důsledku) v několika vesnicích zničeny jediné zdroje vody, Pygmejové přišli o svá loviště, farmáři o úrodu nebo dokonce o půdu, a to vše bez rovnocenné náhrady. Na celém území výstavby ropovodu se kvůli příchodu dělníků rapidně zvýšily ceny, ale také prostituce (včetně dětské) a počet nemocných virem HIV.
Podle Petra Hlobila z nevládní organizace CEE Bankwatch Network, která činnost bank hospodařících s veřejnými penězi sleduje, se tak jednoznačně potvrzují obavy, které projekt provázely od samého počátku. "K odstranění chudoby s největší pravděpodobností nedojde," řekl EkoListu Hlobil, "protože většina zisku plyne zahraničním investorům. Jejich cílem je - a je to tak správně - maximální zisk. Není ale důvod, proč by se podobným pravidlem měla řídit i SB."
Jede se dál
Nevládní organizace proto banku požádaly, aby projekt na určitou dobu pozastavila a zajistila skutečné naplňování svých předsevzetí. Výstavba samotného ropovodu je totiž daleko rychlejší než kompenzační programy, které ji mají provázet. Poté, co na vážné problémy upozornily i nezávislé inspekční skupiny ustanovené samotnou bankou, připustili její představitelé, že se projekt ocitl ve svízelné situaci (ke které podle původních slibů banky vůbec nemělo dojít), a slíbili, že se postarají o její zlepšení. Přerušení výstavby ovšem na podzim minulého roku vedení zamítlo.
reklama
