Carrefour Eden - Ráj s prvotním hříchem
Kauza začala už v roce 1999, kdy proběhlo veřejné projednávání dokumentace o vlivu projektu na životní prostředí (EIA). Ze strany občanů i odboru životního prostředí (OŽP) Prahy 10 padlo proti plánované stavbě hypermaketu mnoho výhrad. Charakteristika území, kterou si objednalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), hovoří o Vršovicích jako o nejhorší čtvrti v Praze co do množství zeleně na obyvatele a křižovatka ulic Vršovická, Bělocerkevská a U Slavie patří se svými téměř 60 000 automobily denně mezi čtyři nejzatíženější v Praze. Kromě toho 10 minut od Edenu je na kopci obchodní centrum Palác Flóra s multikinem a se supermarketem Albert, další Albert je asi 200 metrů od tohoto obchodního centra. Na druhou stranu od Edenu, v Michli, je Kaufland, také necelých 10 minut jízdy městskou dopravou.
Park u Edenu na podzim 2002. | Tentýž pohled v březnu 2005. |
Foto: Jan Stejskal/EkoList | Foto: Martin Mach/EkoList |
Všemu právu navzdory
K dokumentaci EIA o dopadech stavby Carrefour v Edenu na životní prostředí se proto MŽP vyjádřilo negativně. OŽP Prahy 10 však s projektem souhlasil – ač nejdřív požadoval změny projektu: například vypuštění stavby pětatřicetimetrové administrativní budovy či posunutí centra blíže k železniční trati. Odbor pražského magistrátu také nejdřív žádal doplnit
podklady pro novou studii EIA, vzápětí ale tento požadavek zrušil. V obou případech se změna jejich stanoviska udála během dvou týdnů.
Nakonec se stejně zachovalo i ministerstvo pro místní rozvoj – ačkoliv Vrchní soud uznal, že instituce veřejné správy v rozhodovacím procesu několikrát pochybily a stavba by bez posouzení EIA neměla existovat, ministerstvo rozhodnutí soudu ignorovalo a vydalo územní rozhodnutí znovu ve prospěch investora. Protiprávně vydané územní rozhodnutí zrušil až sám ministr Pavel Němec (US-DEU) v mimoodvolacím řízení. Odvahu zastavit už rozestavěnou stavbu ale neměl ani on. Proč, to se asi už nedozvíme. Víme jen to, že společnost Carrefour zaplatila výlet do Paříže dvěma starostům Prahy 10 a že některá povolení pro investora sháněl bratr Jany Kejvalové, šéfky magistrátního odboru územního rozhodování. Právě ona přitom schválila územní rozhodnutí umožňující rozjet celou stavbu.
Vzhůru do dresů Slávie
Znamená to, že tlak občanských sdružení na odpovědné úřady a zastupitele a na společnost Carrefour byl naprosto zbytečný? Ne tak docela. Pod tlakem občanů a médií společnost slíbila zrekonstruovat park na nedalekém kopci Bohdalec a vysadit náhradou za zničení parku u křižovatky 70–100 stromů. V parku u kulturního domu Eden bylo pokáceno téměř 60 stromů, ovšem firma, která pro investora pracovala, se nenamáhala počkat na povolení ke kácení. Česká inspekce životního prostředí proto v říjnu 2002 udělila společnosti Stavby silnic a železnic pokutu ve výši 40 000 korun. „Stromy rostly v místech, kde byla později postavena budova obchodního domu,“ sdělil EkoListu Vladimír Marek, vedoucí oddělení ochrany přírody z pražské inspekce.
„V parku Bohdalec i v okolí centra bylo nutné vyměnit podlož, protože stromy rostly na navážce ze stavební suti a jiných odpadů, vysadilo se zde náhradou 79 stromů a množství keřů. Mimo to jsme nechali po dohodě s OŽP Prahy 10 ještě vysadit 60 stromů v ulicích Gutova a Na výsluní. Rekonstrukce parku Bohdalec stála 2,7 milionu korun,“ říká dnes mluvčí Carrefour CZ Jana Havlíčková. „Jakmile se oteplí, plánujeme vysadit ještě přes 60 vzrostlých stromů v ulicích Vršovická a U Slavie, konkrétně třeba japonské okrasné třešně a platany,“ dodává mluvčí. Ačkoliv se obyvatelé Vršovic proti stavbě obchodního centra nebouřili příliš masově, část patriotů si Carrefour získal rozhodnutím sponzorovat místní fotbalový klub SK Slavie, a to i přes původně veřejně deklarovanou zásadu sport nepodporovat.
Podle občanských sdružení ale hypermarket mnoho dobrého Vršovicím stejně nepřinese. „Bude mít zásadní dopad na okolní menší obchody. Po jejich krachu budou mít občané Vršovic paradoxně menší výběr a budou pro zboží cestovat dál,“ myslí si Petr Štěpánek, předseda sdružení Oživení, kterého v době „souboje“ o Eden zažaloval Carrefour pro poškození dobrého jména. Soud však žalobu Carrefouru neshledal oprávněnou – u soudů tedy Carrefour dopadl hůř než u úředníků. A podle Štěpánka dopadli v celém příběhu špatně i vršovičtí občané: „Obyvatelům okolních domů přibyl hluk a prach, Vršovice navíc přišly o jeden z mála parků.“
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu duben 2005.
reklama
Online diskuse
názor místního obyvatele - 11. 4. 2005 - Vojtěch BartákBydlím přímo přes křižovatku a mám na novostavbu krásný výhled z pátého patra. Plně potvrzuji nehoráznost celé věci a jako obyvatel Vršovic jsem hrubě nespokojen s péčí městské části o životní prostředí svých občanů. Toto není stavba pro rozvoj místního života, ale pro jeho definitivní smrt. Je pravda, že park, který na místě před „kulturním centrem“ Eden stál, nebyl příliš živým místem, ale dalo se to vylepšit daleko lépe, např. oživením původního kulturního centra s kinem apod., nápadů by jistě bylo dosti, nejlépe kdyby se k nim vyprovokovali místní iniciativy, abychom skutečně mohli mít pocit, že si své město tvoříme pro vlastní život. Nabídka typu Carefour by měla být jedině výzvou k zamítnutí a iniciaci zcela opačných (výše popsaných) aktivit.Není pravda, že by Carefour byl pro místní nějakým výrazným přínosem co se týče nákupů. Naopak, místní síť drobných (a daleko osobnějších) obchodů již počítá s tím, že do několika let konkurenčně neobstojí a pak všem babičkám (a nejen jim!) nezbude, než složitě překonávat velikou křižovatku (přístup k Edenu je vyloženě automobilistický, tedy především pro „přespolní“, kteří by dojeli víceméně kamkoli) a strávit nakupováním min. dvakrát více času uchlácholeni pocitem výhodného nákupu (zcela kompenzovaného např. ve zhoršené dopravní situaci se všemi dopady na lidské zdraví a životní prostředí...). A ještě jedna ironie osudu – Ministerstvo životního prostředí (stojící přímo naproti) se může ze svých oken od rána do večera kochat svou vlastní neschopností. Není snad výsostnou věcí jeho resortu, že na jedné z nejvytíženějších pražských křižovatek (troufám si pochybovat o dlouhodobém dodržení předpisů EU o max. povolené prašnosti apod...) se cestou důsledného porušování předpisů zdaří takováto nádhera? |