Cena iluze tropického ráje? Maledivy věnovaly celý ostrov odpadům
Ze dvou stovek obyvatelných ostrovů Malediv, které se rozkládají na ploše větší než 90 tisíc kilometrů čtverečních, je celkem devětadevadesát rezervováno výhradně zahraničním návštěvníkům. Ti zde vyhledávají klid s příchutí lákavé exotiky, krásné prosluněné pláže nebo rybářské a potápěčské zážitky. A jejich tužby ostrovní stát, závislý na příjmech z cestovního ruchu, vrchovatou měrou naplňuje.
Komfort hotelů, bungalovů a četných restaurací je ale draze zaplacen. Běžný návštěvník prakticky nemá možnost dozvědět o odvrácené tváři tropického ráje, kde denně vzniká 330 tun odpadů. Proto se vláda Malediv před dvaceti lety rozhodla přeměnit jeden z atolů - Thilafushi - na „Ostrov odpadů“. Centrální skládka se nacházela jen osm kilometrů od brány do ráje, hlavního města Malé.
Kontejnerové lodě sem svážely odpad z celého souostroví k dalšímu zpracování. Nakládání s odpady se ale omezovalo jen na spalování a ukládání popela do hlubin uzavřené zátoky. Mračna štiplavého kouře z hořících PET lahví, kartonů, matrací a starých lehátek se tu mísily s nekonečným rojem much. Teď, když maledivská vláda uznala, že tato praxe není slučitelná s ochranou životního prostředí, přišel čas bilancování škod.
Thilafushi, jež po dvě desetiletí hostil veškerý odpad ze souostroví, se proměnil k nepoznání. Zvětšil svou rozlohu o polovinu, kvůli tomu že spálený a rozmělněný odpad byl zavážen hned do moře. Skládkovací laguny ostrova jsou doslova promořeny azbestem, olovem a řadou dalších toxických kovů. Sedmihodinové čekací lhůty na vykládku navíc často vedly kapitány odpadních lodí k tomu, že shazovaly náklad už cestou.
Dnes se odpadky odvážejí do Indie, ale Ostrov odpadů zůstane Maledivám jako trvalá připomínka toho, že tropický ráj není samozřejmostí, která by nevyžadovala péči.
reklama
Další informace |
Online diskuse
Do Indie... - 15. 7. 2012 - AlešProtože Indie je chudší takže jsou rádi že mají co jíst a hezké okolí je nezajímá , Maledivy jsou již bohatší tak už si toho začínají všímat... Jinak 310t denně není nic , stačila by jedna menší spalovna s turbínou popel by se mohl využívat na výrobu cihel (YTONG) jako je tomu u nás. Výsledkem je fakticky bezodpadová technologie a navíc se šetří písek, který by se jinak musel pro výrobu cihel někde těžit... |

Plasty v rybách, ptácích i žaludcích krav. Indie má sáčky za větší hrozbu než atomovku