Centrum pro výzkum sesuvů sleduje dění v Etiopii, Peru i Evropě
V České republice centrum sleduje zrychlování svahového pohybu například v Českém ráji a v Moravskoslezských Beskydech. Podle zjištění nejsou jeho příčinou klimatické vlivy. "Ukázalo se, že se tak děje na různých místech v ČR ve stejný okamžik a je na to vázána zvýšená seismická aktivita v západních Čechách, případně jednotlivá zemětřesení v Malých Karpatech či severovýchodních Čechách," řekl ředitel ÚSMH AV ČR Josef Stemberk. Souběh těchto věcí vědce vedl k přesvědčení, že v Česku existuje tektonický vliv. "Čas od času na několik měsíců projde skalním masivem tlaková vlna, která nám akceleruje deformace a poté následuje uvolnění," vysvětlil Stemberk.
Češi se účasní i projektů v cizině. Centrum a Česká geologická služba kooperovaly v jižní Etiopii s univerzitou v Arba Minch. "Měli jsme tam kurzy, ve kterých jsme studenty vzdělávali v problematice jevů, jako jsou zemětřesení. Edukace je zaměřena také na svahové pohyby," řekl Stemberk.
Problémem v zemi je například stavba silnic. "Když jsme viděli, jak se budují, došli jsme k závěru, že budou provozuschopné možná dva až tři roky. Chybí základní povědomí, jak se k uměle vytvořeným svahům při stavbě chovat," poznamenal. Centrum v africké zemi instalovalo různé monitorovací přístroje, zřízena byla i seismická síť na sledování zemětřesení a dalších jevů. "Spolupráce je však v současnosti přerušena kvůli změně politické situace v Etiopii," dodal Stemberk.
V Peru centrum pracuje například v pohořích Cordillera Blanca a Cordillera Negra nebo sleduje vývoj svahové deformace u archeologické památky Machu Picchu. "Podařilo se ověřit, že aktuálně lokalita bezprostředně ohrožena není, v nejbližším okolí však je celá řada různých forem deformací. Úplně bez rizika to tedy není," řekl Vít Vilímek z PřF UK.
Centrum monitoruje přírodní procesy také na různých místech Evropy. Například u Špicberků v Severním ledovém oceánu, kde působí už deset let, zkoumá neobvyklé svahové akumulace, zároveň zřizuje stanoviště v různých klimatických podmínkách a sleduje vliv teploty na stabilitu skalních stěn.
Ve Švýcarsku se v Grimselském průsmyku nachází zhruba 350 metrů pod zemí laboratoř, jež je porušena puklinami. "Švýcaři měli zájem monitorovat, jestli nemůže docházet k ovlivňování laboratoře, potažmo celého skalního masivu v důsledku náhlých vypouštění jezer Räterichsboden a Grimselsee," uvedl Stemberk.
Činnost centra patří do výzkumného programu Strategie AV21. Funguje pod hlavičkou mezinárodní organizace ICL (International Consortium on Landslides), jež byla založena v roce 2002 v Japonsku.
reklama
