Češi a Němci společně protestovali proti novým přehradám na Labi
„Budeme se na ministerstvu samozřejmě se vší vážností zabývat výsledky posouzení vlivů plánované stavby na životní prostředí,“ řekl pouze ministr Kužvart poté, co převzal balík dopisů z rukou předsedy Dětí Země Jindřicha Petrlíka a tiskové mluvčí Ivony Pulkrábkové. Dětem Země, sdružení Živoucí Labe, ale ani například organizaci Přátelé přírody z Ústí nad Labem, se nelíbí, že by obě vodní díla ustálila tok řeky, který je v těchto místech přirozený – to znamená, že hladina během roku kolísá. Kolem řeky se tak daří specifickým ekosystémům a vyskytují zde takové druhy živočichů a rostlin, které už nikde v ČR nelze nalézt. Symbolem boje ekologických aktivistů proti Malému Březnu a Prostřednímu Žlebu se už stal bobr evropský, který se právě zde v posledních letech usadil.
Ostatní ministři dnes od aktivistů dostali otevřený dopis Dětí Země a mezinárodní organizace European Rivers Network (ERN), kde je žádají, aby se také postavili proti plánované stavbě. "Nechápeme, proč česká vláda trvá na realizaci staveb, které se ani ekonomicky nemohou vyplatit,“ říká Alfred Olfert z ERN. „Potenciál přírody a krajiny, který na dolním toku Labe máme, bychom měli využít, ne zničit,“ dodává.
Na konkrétní důvody nesouhlasu s plánem stavby jsme se zeptali Vlastimila Karlíka, vedoucího programu Příroda z organizace Děti Země.
EkoList: Předali jste dnes ministrům Kužvartovi a Schlingovi dopisy, kde je žádáte, aby zastavili plánovanou stavbu vodních děl Prostřední Žleb a Malé Březno. Co vám na těchto dílech vadí?
Vlastimil Karlík: Zásadní důvod vidíme v tom, že dolní tok Labe na našem území je poslední úsek rychle plynoucí velké řeky. Vodní díla by zásadně změnila charakter řeky, v podstatě by se z ní staly dvě vodní nádrže až na krátký úsek řeky mezi. Znamenalo by to zánik něčeho, co je u nás už jedinečné. Zánik všech ekosystémů, které jsou na přirozeném stavu řeky a kolísání hladiny závislé.
EkoList: Jaká je podle vás šance, že snaha Dětí Země a ústeckých Přátel přírody zastavit plánovanou stavbu bude úspěšná? Například ministr Schling prohlásil, že stavbu podpoří, dokonce z ekologických důvodů…
Vlastimil Karlík: Myslíme si, že šance jsou poměrně velké. Ta investice je poměrně pochybná i z ekonomického hlediska. Zastánci stavby často tvrdí, že bude financovaná z prostředků Evropské unie. Ale podle informací, které máme my, je to prakticky vyloučeno.
EkoList: Máte asi na mysli případnou žádost o prostředky z fondu ISPA, o níž se hovořilo. V Evropské unii ale může být řada jiných šancí, jak získat peníze na takovou stavbu, ne?
Vlastimil Karlík: Asi by bylo možné získat například prostředky z Evropské rozvojové banky, ale myslím si, že by dotace na podobnou stavbu v Evropské unii neprošla.
EkoList: Vy nesouhlasíte s argumenty ministra Schlinga a vedení Ústeckého kraje, že jde o ekologickou stavbu, protože ekologicky příznivější lodní doprava ulehčí oběma břehům Labe od nákladní automovilové dopravy?
Vlastimil Karlík: Nesouhlasíme, a to zhruba ze dvou důvodů. Za prvé lodní doprava je konkurentem železniční dopravy, nikoli silniční. A za druhé, podle dat z Německa je zřejmé, že dopravci se rozhodují nikoli podle tarifních nákladů na jednotlivé druhy dopravy, ale zejména podle pružnosti a rychlosti. Problém je tedy v tom, že lodě silnici neodlehčí, nanejvýš ubere práci a příjmy železnici.
reklama
