České ekologické organizace jednaly s Evropskou unií
Nejčastěji zmiňovaným problémem ČR je nedostatek čistíren odpadních vod (ČOV). Podle dosavadních předpisů EU je třeba jedna ČOV na 20 000 obyvatel. ČR schází takových staveb za 150 miliard korun. "Pokud ale bude EU kvalitu vody měřit skutečně reálně a náklady na nápravu reálně analyzovat, ustoupí od jednoduché formule, že čistá voda rovná se jedna ČOV na 20 000 lidí a příhodněji z toho vyjdou třeba alternativní, ekologičtější a levnější řešení. To je ta praxe, která je důležitá," říká Vondrouš. Podle Drhové si musí ČR ujasnit, co by chtěla do EU přinést a jakou by chtěla Evropu mít.
Každá z přidružených zemí má nárok čerpat prostředky z fondů tzv. předvstupní pomoci. Podmínkou jsou ale zpracované Regionální rozvojové plány na sedmileté období (2000 - 2006) do 30. června 1999. České ekologické organizace ale nešetří kritikou našich úřadů. "Regionální koordinační skupiny pro přípravu těchto plánů vznikly naprosto netransparentně. Nikdo neví, podle jakého klíče byli vybíráni jejich členové a nikde nebyla k účasti vyzvána občanská sdružení," objasňuje postoj českých aktivistů Pavla Jindrová. "Navíc nikdo neví, jak zajistit, aby rozvojové plány nekolidovaly s vládními koncepcemi například energetické či surovinové politiky. Za rozvojové plány je zodpovědné samo Ministerstvo pro místní rozvoj, ale jednotlivé politiky si píší resortní ministerstva," doplňuje ji Vondrouš. Podle něj by se například regionální rozvojový plán, počítající se stavbou nového letiště nebo dálnice mohl dostat do konfliktu třeba s mezinárodními závazky ČR ke snižování emisí skleníkových plynů.
reklama
