České předsednictví EU v oblasti životního prostředí? Podle politiků úspěšné, podle aktivistů mizerné
Švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren na závěrečné tiskové konferenci českého předsednictví v oblasti životního prostředí po Radě EU: "Děkujeme moc a gratulujeme, byli jste velmi dobří."
|
|
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Česká republika během svého předsednictví v oblasti životního prostředí dovedla k souhlasu mezi Radou EU a Evropským parlamentem (EP) šest bodů (více se o způsobu přijímání evropské legislativy můžete dozvědět v rámečku pod článkem – pozn. aut.). „Pokud srovnáváme posledních šest předsednictví podle přijatých závěrů Rady EU, tak české předsednictví se řadí se šesti přijatými závěry vedle Francie na druhé místo - pouze německé předsednictví ve druhé polovině roku 2006 dosáhlo sedmi přijatých závěrů rady,“ komentuje výsledky mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) a zároveň českého předsednictví v oblasti životního prostředí Jakub Kašpar. Navíc se ČR podařilo dovést země EU ke shodě nad směrnicí o průmyslových emisích (podrobněji viz zpráva Rada EU: zpřísnění limitů pro průmyslové emise, ubývání biodiverzity, spory o půdu - pozn. aut.). ČR tak splnila většinu závazků, k nimž se na začátku předsednictví přihlásila.
Mezi body, které byly za českého předsednictví přijaty Radou EU i Evropským parlamentem, patří třeba nařízení o dobrovolné účasti organizací v systému environmentálního řízení a auditu podniků (tzv. EMAS). Díky změně této normy by se měl zvýšit počet firem, jež se do dobrovolného programu zapojí, nově by taky měly firmy, které EMAS aplikují, zvážit ochranu životního prostředí i při výběru svých dodavatelů a poskytovatelů služeb. Na stejném zasedání parlamentu (bylo to 2. dubna) europoslanci přijali i nařízení o evropské ekoznačce, jež by mělo zvýšit její atraktivitu a zjednodušit systém jejího udělování.
Češi rovněž dojednali směrnici, podle níž budou muset být všechny čerpací stanice v EU do několika let vybaveny zařízením, které bude při doplňování paliva do automobilů nebo motocyklů zachycovat benzínové výpary. Zvýší se tím jak ochrana zdraví lidí, tak ochrana ovzduší a ještě se ušetří pohonné hmoty. Podobná zařízení sice naprostá většina českých benzinek už má, některé země EU na tom ale tak dobře zatím nejsou.
Dalším úspěšným bodem českého předsednictví se stalo nařízení o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. V tomto případě jde zejména o zákaz používání takzvaných měkkých freonů využívaných v chladících zařízeních či izolacích budov. Jejich využívání bude postupně omezováno a od roku 2020 bude zcela zakázáno.
Za českého předsednictví EU přijala i zákaz obchodovat s výrobky z tuleňů v celé EU od roku 2010, přičemž tento zákaz se týká i jejich dovozu do unie. Jedinou výjimkou jsou produkty z tuleňů, které tradičním způsobem loví domorodé komunity, například Inuité. Nového znění se pak během českého předsednictví dočkala i směrnice o uvádění biocidních přípravků na trh.
Vedle počtu úspěšných jednání ovšem taky záleží na složitosti nebo politické váze tématu, o němž se jedná. Na námitku, že se dá asi jen těžko srovnávat například nařízení o ekoznačce nebo rekuperace výparů z benzínek s dojednáním například klimaticko-energetického balíčku, k němuž došlo na konci loňského roku za francouzského předsednictví, Jakub Kašpar z MŽP uvedl: "Takhle se to možná dá brát u ekoznačky nebo u výparů z benzínek, už to ale není možné takhle brát u zákazu dovozu výrobků z tuleňů, kde jednání rozhodně jednoduché nebylo, nebo u směrnice o průmyslových emisích. Tato směrnice je ostatně taky balíček, který obsahuje změnu ještě více předpisů, než kolik jich obsahoval klimaticko-energetický balíček. Na nás klimaticko-energetický balíček nezbyl, protože ho dojednali Francouzi, na nás zbyla směrnice o průmyslových emisích, kterou Francouzi dojednat nedokázali,“ pokračuje Jakub Kašpar, jenž souhlasí s tím, že počet není všechno, jistou vypovídací hodnotu ovšem má. „Řadu těch předpisů si předávala různá předsednictví a dokončit je nedokázala, vyjednat se je podařilo až nám.“
Jediný větší neúspěch z věcí, u nichž si Češi předsevzali dosáhnout konkrétního zakončení, se týká směrnice o půdě, kde se Čechům nepodařilo dosáhnout shody nad jejím zněním na úrovni ministrů životního prostředí jednotlivých zemí. Tato směrnice je ovšem jakýmsi evergreenem evropské environmentální politiky a skoro všichni ministři, kteří se k jejímu znění na jednání rady 25. června vyjadřovali, zdůraznili, že Česká republika odvedla velký kus práce a rozhodně není možné její představitele vinit z toho, že by se snad o dohodu málo snažili. Bulharský náměstek ministra Atanas Kostadinov při jednání dokonce žertoval, že by směrnice o půdě mohla být schválena až za bulharského předsednictví, ke kterému dojde v roce 2018.
Vedle konkrétních odsouhlasených směrnic nebo nařízení vedli čeští diplomaté uvnitř EU jednání o mnoha dalších tématech, třeba o adaptacích na klimatické změny, o invazních druzích živočichů a rostlin, o bioodpadech nebo o lovu velryb. I v těchto případech ČR dovedla evropské země ke společnému kompromisnímu postoji. Evropu navíc ČR zastupovala na mnoha mezinárodních jednáních, z nichž patrně nejsledovanější byla ta o klimatických změnách a o případné dohodě, jež by měla být přijata na konferenci v Kodani v prosinci letošního roku. Podle českého ministra Ladislava Mika ČR tato jednání výrazně posunula kupředu. „Doufám, že jsme došli do fáze vyjednávání před kodaňskou konferencí, která dává nastupujícímu švédskému předsednictví dobrý základ,“ uvedl 25. června Ladislav Miko. Jeho švédský kolega Andreas Carlgren, jehož země bude EU předsedat od 1. července, následně prohlásil, že Švédové v této oblasti můžou navázat na „solidní závěry“, k nimž při vyjednávání došli Češi.
Ministr životního prostředí Ladislav Miko na tiskové konferenci po jednání Rady EU 25. června 2009. Vedle něho sedí evropský komisař Stavros Dimas a švédský ministr Andreas Carlgren.
|
||
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Konkrétnější výstupy než jednání o klimatu ale měly spíš konference v keňském Nairobi, kde se rozhodlo, že příští rok se začne vyjednávat o nové mezivládní dohodě regulující používání rtuti. Podobně pak bylo na konferenci v Ženevě rozhodnuto, že v rámci tzv. Stockholmská konvence OSN o nebezpečných chemikáliích, na jejímž seznamu bylo dosud 12 zakázaných látek, jich bude zakázáno dalších devět, například zpomalovače hoření.
Kladné hodnocení českého předsednictví tak nakonec neznělo jen od českých zástupců, ale přidal se k němu i evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas: „Jsem českým předsednictvím velmi potěšen, jeho výsledky jsou vynikající. Musím přitom připomenout znamenitou práci Martina Bursíka a Jana Dusíka, třeba jejich výsledky týkající se dohody o klimatických změnách. České předsednictví bylo skutečně úspěšné,“ řekl Stavros Dimas Ekolistu. Jeho mluvčí Barbara Helfferich, jež pro Evropskou komisi pracuje už přibližně deset let a zažila tedy celou řadu předsednictví, pak dodala, že se s Čechy spolupracovalo výborně, protože jejich zástupci byli často lidé, kteří jsou pro ochranu přírody a životního prostředí hodně nadšení, a zároveň tvrdě pracovali. Současně ale upozornila, že podobné to bývá i u ostatních evropských zemí, protože v ochraně životního prostředí obecně pracují právě lidé tomuto tématu oddaní. Podle Barbary Helfferich jen občas trochu vytvářela zmatek skutečnost, že prezident ČR Václav Klaus vydával prohlášení, která se lišila od oficiálního postoje českého předsednictví. Podle ní však měla prezidentova prohlášení jen velmi malý politický dopad. Ani ona si prý nemyslí, že Češi dosáhli velkého počtu sjednaných politických dohod díky tomu, že by se zaměřili na politicky „lehčí“ témata, než je například klimaticko-energetický balíček. „Při vyjednávání mezi 27 zeměmi není lehkého nic,“ vykládá svůj pohled na věc Barbara Helfferich. „Je těžké hodnotit jen podle počtu bodů, ale musíme si taky uvědomit, že české předsednictví začalo v době, kdy se naplno začaly projevovat dopady ekonomické krize. A v časech ekonomické recese bývají environmentální témata považována za luxus, takže dohadovat i věci, které jsou považovány za jednodušší, než je třeba klimaticko-energetický balíček, se stává složité. Takže ne, já si myslím, že české předsednictví si opravdu vedlo skvěle, rozhodně tak dobře jako jiná předsednictví, která dojednávala dejme tomu klimaticko-energetický balíček.“
Při přebírání „štafety“ pak české úsilí vyzdvihl i švédský ministr Andreas Carlgren: „Především bych chtěl poděkovat a zároveň pogratulovat českému předsednictví. Dosáhnout šesti dohod mezi Radou EU a Evropským parlamentem je skutečně výjimečné. Z pohledu švédského předsednictví jste došli k velmi dobrým závěrům kromě klimatu i v oblasti biodiversity. Dosáhnout dohody o směrnici o průmyslových emisích je pak podle mě výjimečně dobrý výkon. Takže ještě jednou: děkujeme moc a gratulujeme, byli jste velmi dobří.“
Úplně jiný pohled na věc nabízejí ekologičtí aktivisté z Greenpeace, podle nichž české předsednictví téměř propadlo. Greenpeace po českém předsednictví požadovalo, aby připravilo návrh dalšího snižování emisí skleníkových plynů a aby pracovalo na rozsáhlém zapojení obnovitelných zdrojů do evropské energetické sítě, nic z toho ovšem ČR podle aktivistů nesplnila: „Ačkoli mezi ministry a hlavami států proběhlo mnoho diskusí, česká vláda nedokázala Evropskou unii o mnoho přiblížit k ambiciózní dohodě o klimatu, která by zahrnovala pomoc rozvojovým zemím,“ tvrdí Greenpeace. Jeho představitelé jsou rozladěni i tím, že ČR málo posunula diskusi o legislativě regulující trh se dřevem. Jak říkají aktivisté, EU by měla přijmout zákon zakazující vstup nelegálně vytěženého dřeva na trh EU. „České předsednictví zde neučinilo žádný zásadní pokrok, a proto nezbývá než doufat, že se teď úkolu úspěšně zhostí předsednictví švédské,“ píše v tiskové zprávě Greenpeace. Jediná oblast, kde je Greenpace s výsledky českého předsednictví spokojen, jsou geneticky modifikované organismy (GMO): „I přes snahu Evropské komise přinutit členské státy ke zrušení zákazů geneticky modifikovaných organismů, žádné národní zákazy GMO pod taktovkou českého předsednictví zrušeny nebyly, což je pozitivní výsledek,“ myslí si Greenpeace.
Jak se rozhoduje o zákonech na úrovni EU
Evropská komise – je něco jako evropská vláda. Navrhuje právní předpisy. Každá členská země EU má v současnosti jednoho komisaře. Své komisaře volí vlády jednotlivých zemí. Zjednodušeně se dá říct, že Evropská komise předloží Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU návrh nařízení nebo směrnice. Parlament se k němu vyjádří (například přijme pozměňovací návrhy). Pokud rada následně schválí to, co prošlo parlamentem, je právní předpis přijat. Pokud nesouhlasí, vyrobí rada svoji verzi (tzv. společný postoj) a tu postoupí parlamentu. Pokud společný postoj parlament schválí nebo se k němu nevyjádří, je předpis přijat ve znění společného postoje. Pokud ho EP zamítne, předpis končí a není přijat. Parlament ale ještě může přijmout společný postoj s pozměňovacími návrhy. Pozměněný postoj pak putuje zase do rady. Ta ho buď schválí a předpis je přijat, nebo k němu má výhrady a v tom případě se sejde tzv. dohadovací výbor. V něm je stejný počet zástupců z Rady EU a z Evropského parlamentu a společně se snaží najít znění, na kterém by se shodli. Když se jim to podaří, musí tenhle společný návrh z dohadovacího výboru ještě schválit parlament i rada. Pokud se dohadovací výbor neshodne nebo když společný návrh odmítne rada či parlament, předpis zase končí. Celé schvalování je ve skutečnosti ještě trochu složitější, parlament, rada i komise mezi sebou vedou jednání vlastně pořád, komise se k jednotlivým verzím vyjadřuje taky. Tohle všechno se ale vztahuje pouze na právní předpisy, které se přijímají v tzv. proceduře spolurozhodování. Podle informací EP jde o přibližně dvě třetiny evropských právních předpisů. Týkají se různých oblastí - například dopravy, životního prostředí, vzdělávání atd. Zbytek právních předpisů (týkají se třeba daní nebo zemědělství) přijímá rovnou Rada ministrů EU a s EP je jen konzultuje, některé předpisy (týkající se např. společné zahraniční a bezpečnostní politiky) rada i navrhuje. |
Další informace:
Rada EU: zpřísnění limitů pro průmyslové emise, ubývání biodiverzity, spory o půdu - 28. červen 2009
Divočina v Evropě – jak ji chránit? A jak podporovat? - 11. června 2009
Greenpeace: Energetická revoluce ušetří miliardy euro i tun emisí - 19. května 2009
G8: Debata o technologiích ukazuje rozdílná očekávání od klimatické dohody - 24. dubna 2009
Rada EU: Na klima až polovina výnosu z prodeje povolenek - 15. dubna 2009
Rada EU: Evropa se musí na klimatické změny adaptovat - 15. dubna 2009
EU-USA: Společně proti změnám klimatu - 5. dubna 2009
Degradace půdy trvá - Češi proto chtějí oživit evropskou směrnici, která ji má chránit - 20. března 2009
Bursík vyjednával novou klimatickou dohodu v USA a Japonsku - 18. března 2009
Rada EU potvrdila zákaz GMO v Rakousku a Maďarsku - 2. března 2009
Rada EU o životním prostředí projedná klima, velryby a DPH - 2. března 2009
EU: Přírodní rozmanitost stále mizí, zastavit její ubývání do roku 2010 se nepodaří - 6. února 2009
Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi? - 13. ledna 2009
reklama