Česko brzdí politizace státní správy. Nejvíc trpí životní prostředí, tvrdí nevládky

„Ministr Chalupa důsledně preferuje stranickost před odborností. Zajistil tak dobře placenou práci dlouhé řadě stranických kolegů,“ říká Daniel Vondrouš z legislativního centra Zeleného kruhu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

V komentáři k textu, který zveřejnil Český rozhlas, eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn dodal, že rozvrat ministerstev poškozuje českou konkurenceschopnost: „Když tyto lidi vyměníte, musíte pak začít úplně od nuly. Je potřeba více stability, není dobré zbavovat se úředníků, kteří mají znalosti a zkušenosti,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu. Podle komisaře je snaha omezit vliv politiků na úředníky klíčová pro čerpání evropských peněz.

Podle sdružení Zelený kruh, právě takový stav panuje na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Tomu prý hrozí „personální rozvrat“ a tato situace má pokračovat i v následujícím roce. „Na současném ministerstvu jsou pozice od náměstků až po některé referenty obsazené novými lidmi na základě stranické knížky. Dříve na MŽP bývali odborníci, Chalupa ale na expertní místa dosadil straníky, kteří nemají v daných tématech profesní zkušenost“ kritizuje Júlia Sokolovičová ze Zeleného kruhu.

Evropská komise ve svém dokumentu říká, že taková nefunkčnost státní správy může Českou republiku přijít draho. „Ministr Chalupa důsledně preferuje stranickost před odborností. Zajistil tak dobře placenou práci dlouhé řadě stranických kolegů. Znemožnil tím ale zároveň ministerstvu dělat svou práci a nyní navíc může připravit Českou republiku o desítky miliard korun z eurofondů,“ dodává Daniel Vondrouš z legislativního centra Zeleného kruhu.

Mezi hlavní problémy České republiky dokument uvádí nedostatečné investice do vzdělávání, vědy a výzkumu, do dopravní infrastruktury a podpory malých a středních podniků. A také využívání přírodních zdrojů, které je kvůli špatnému hospodaření velmi nákladné.

Podle CEE Bankwatch je česká ekonomika čtvrtou nejvíce energeticky náročnou ekonomikou v EU. „Jen na vytápění bychom mohli ušetřit až 80 % energie. Ročně to znamená úspory 39 miliard Kč,“ říká Ondřej Pašek z organizace Bankwatch. Problémy jsou také v nakládání s odpady, míra recyklace se pravidelně pohybuje kolem 24 %. Podle CEE Bankwatch to znamená, že například v roce 2009 skončily na skládkách nebo ve spalovnách recyklovatelné materiály za 3 miliardy korun.

Právě projekty na úspory energie, například renovace budov nebo recyklace odpadů, mohou financovat evropské fondy v období 2014–2020. Efektivnější využívání zdrojů ale podle CEE Bankwatch není politickou prioritou.

„Vláda v návrhu operačních programů upřednostňuje zájmy velkých investorů a chce podporovat drahé projekty budování infrastruktury, jako jsou spalovny odpadu, další dálnice, filtry na málo účinných uhelných výtopnách nebo velké protipovodňové hráze,“ říká Ondřej Pašek.

Podle něj Evropská komise dává v dokumentu jasně najevo, že bude preferovat investice do skutečných úspor přírodních zdrojů. Česká republika se tak může sama připravit o příležitost čerpat významnou část peněz z evropských fondů.