Český freonový program krachuje

Takový je názor ministra životního prostředí Miloše Kužvarta (ČSSD) a jeho úřadu k finančním problémům, které provázejí realizaci projektu firmy Ekotron na likvidaci starých ledniček. Ekotron měl na výběr takového partnera lhůtu do 15. září. Dnes se ovšem zdá, že se po strategických partnerech slehla zem. Podle Kužvarta je konečným datem, do kdy má firma šanci se takto zachránit, polovina října. Pak MŽP vyhlásí nový konkurs. Firma Ekotron žádá peníze z půjčky, kterou měla zajištěnou smlouvou se Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Ten ovšem odmítá vydat byť jedinou korunu s tím, že Ekotron nemá nic, čím by mohl za půjčku téměř 50 miliónů Kč ručit. Podle našich informací mohl ale Fond tuto situaci předvídat již v roce 1994, kdy Ekotron zvítězil ve výběrovém řízení. Ovšem na to, že firma se základním jměním 100 000 Kč, bude moci jen těžko zaručit za projekt za 125 miliónů Kč, přišel Fond až v roce 1996. Tedy dva roky po tom, co Ekotron zvítězil v konkurzu. Proč část freonového programu dospěla až do blízkosti krachu?

V červnu 1994 vyhlašuje SFŽP soutěž na "projekt a realizaci postupného stažení látek poškozujících ozónovou vrstvu Země a výrobků takové látky obsahujících". Ačkoli obvykle jmenuje předsedu výběrové komise zadavatel soutěže, jímž byl v tomto případě SFŽP, činí tak tentokrát náměstek ministra Bendy (ODS) ing. Vladislav Bízek (ODS). Do této funkce ustavuje Karla Weisse, tehdejšího šéfa odboru ochrany ovzduší MŽP. Ostatních šest členů pak jmenuje do jejich funkcí už sám Weiss. Závěrečné zasedání komise probíhá přesně podle stanoveného harmonogramu 17. října 1994. Výsledkem je doporučení, aby byl přijat projekt Ekotronu. Podle něj má být v Kácově u Benešova vybudována linka, která dokáže zpracovat ročně 175 000 ledniček, vybraných od občanů.

Zvláštní je, že komise se rozhodla pro tuto možnost, ačkoli Ekotron nepředložil některé důležité dokumenty. Projektu chybí například věrohodný doklad o právní způsobilosti, výsledky hospodaření za rok 1993 a návrh zástavy pro poskytnutí půjčky. Přesto získává nárok na státní dotaci téměř 50 miliónů Kč a půjčku ve stejné výši za podmínky, že sám bude investovat 25 miliónů korun. Ty ovšem nemá a tak si je půjčuje (až na konci roku 1997) od další státní instituce - Konsolidační banky.

Smlouvu podepisují Ekotron a SFŽP až v dubnu 1996. Ministr František Benda (ODS) svým rozhodnutím z 10. 4. 1996 pak dává projektu definitivně zelenou a ten začíná čerpat státní dotaci.

V polovině roku 1997 začínají Ekotronu problémy. Žádá Fond o povolení k čerpání půjčky. Vedení Fondu, jehož ředitelem se stává na začátku téhož roku ing. Aleš Vychodil, ovšem její čerpání nepovoluje a žádá Ekotron o předložení dostatečné zástavy. To ovšem firma nemůže udělat, neboť kromě rozestavěné haly u Kácova prakticky nic nemá. Ke všemu se už rozbíhá celorepublikový systém sběru a svozu ledniček. Občané vozí své nepotřebné chladničky do vybraných obchodů, kde jim za ně zaplatí stokorunu za kus. Tyto peníze pak má jednotlivým prodejcům proplácet Ekotron, potažmo SFŽP. Peníze však netečou. Václav Kmoch, jednatel Ekotronu, posílá ministrovi životního prostředí, jímž je v té době ing. Jiří Skalický (ODA), jednu stížnost za druhou.

Tehdy se poprvé objevuje myšlenka fúze Ekotronu se silným partnerem. Ředitel Vychodil jedná s Václavem Kmochem o možných eventualitách a Kmoch se vydává na jednání do Spolchemie Ústí nad Labem. Předkládá projekt kácovské linky a Spolchemie jej během jediného týdne schvaluje a vydává na něj záruku. Ta ovšem netrvá dlouho. V září 1997 jede ředitel Spolchemie ing. Vítek na návštěvu do Kácova. Když shlédne stav věcí přímo na místě, telefonuje ze svého služebního auta okamžitě ing. Vychodilovi, že bere záruku zpět a totéž potvrzuje písemně o dva dny později.

Po odchodu Jiřího Skalického přebírá tohoto "kostlivce ve skříni" ministr Bursík (KDU-ČSL), který nechává celou kauzu přešetřit svými úředníky. Ti docházejí k jasnému závěru: "Přestože byla (...) ekonomická situace vítěze pro realizaci a tedy obdržení půjčky a dotace nedostačující, byla firma Ekotron vybrána." Navíc kontrolní zpráva konstatuje, že v rozhodnutí komise zcela chybí argumentace, co ji vedlo k výběru právě tohoto kandidáta. Problém možná spěje ke svému závěru. Ministr Kužvart se chystá vyhlásit nový konkurs, do nějž už mu prý dokonce přicházejí předběžné přihlášky. A odpovědnost? Zpráva, připravená pro Martina Bursíka ji vidí konkrétně: náměstci ministra Vladimír Novotný (ODA) a Vladislav Bízek, tehdejší ředitel SFŽP ing. Beneš a hlava nejvyšší, sám ministr František Benda. Nikdo z nich už dnes na MŽP nepracuje. MŽP i Fond se dnes tváří, jakoby všechna odpovědnost za ohrožení českého freonového programu ležela na firmě Ekotron. Faktem ale zůstává, že osudné rozhodnutí, které pravděpodobně vedlo k dnešním problémům, učinili úředníci MŽP a SFŽP.

A tak na otázku, kdo skutečně odpovídá za vážné ohrožení českého freonového programu, neexistuje snadná odpověď.