Český průmysl zůstává pozadu za evropským větrným boomem

V červnu tohoto roku byla spuštěna větrná elektrárna v Jindřichovicích pod Smrkem.
Foto: Martin Mach/EkoList

"Větrná elektřina se v evropských zemích stává důležitým průmyslovým odvětvím. Čisté zdroje snižují exhalace, vytvářejí tisíce pracovních míst a zásobují proudem už milióny domácností," říká Petr Holub z Hnutí DUHA.

Evropské sdružení pro větrnou energii (European Wind Energy Association) oznámilo, že do konce desetiletí plánuje zvýšit instalovanou kapacitu větrných elektráren v zemích současné Evropské unie na trojnásobek, tedy 75 000 megawattů. Takový objem by zajistil elektřinu pro 86 milionů průměrných Evropanů (167 terawatthodin elektřiny) a pokryl třetinu závazku snížit exhalace oxidu uhličitého, ke kterému se EU zavázala v Kjótském protokolu (523 milionů tun).

Doposud průmysl ve tři roky starém plánu předpokládal, že do roku 2010 dosáhne 60 000 MW, tedy o čtvrtinu méně. Skutečný rozvoj však v posledních letech postupuje rychleji než tyto záměry.

Podle Hnutí DUHA rozvoj čistých, takzvaných obnovitelných zdrojů České republice, dokonce i navzdory několika novým projektům, postupuje podstatně pomaleji než například v Německu, Dánsku, Velké Británii, Španělsku a dalších evropských státech. Vinu podle ekologických aktivistů nese především špatná legislativa, která výrobcům negarantuje návratnost investic.

"Český sektor obnovitelných zdrojů kulhá kilometry pozadu za evropskými trendy. Vinu nese hlavně špatná legislativa. Domácí výrobci vůbec nemají jistotu, že se jim investice do větrných elektráren a podobných projektů vůbec vrátí, takže je velmi obtížné získat bankovní úvěr," dodává Petr Holub.

Česká republika nyní vyrábí 5 GWh větrné elektřiny ročně, tedy řádově desetiny procena svého potenciálu.