Českých cyklistů je dvakrát více než fotbalistů
Jste koordinátorem projektu Greenways v České republice, tedy propagace a budování cyklistických stezek. Jak se vyvíjí projekt cyklostezky z Prahy do Drážďan?
Projekt této cyklostezky už se pomalu rozjíždí od listopadu 1998. Celý je zasazen do širšího rámce zeleného koridoru Vltava a zeleného koridoru Labe. V tuto chvíli jej podporují všichni starostové z Prahy a dolního Povltaví a minulý týden se připojila ještě asi polovina starostů Polabí. Očekáváme, že ke společné Deklaraci se připojí všichni starostové z oblasti.
Petr Štěpánek. Foto Jakub Kašpar/EkoList
Můžete přiblížit, oč ve zmiňované Deklaraci jde?
Jde o vyjádření chuti vybudovat cyklistickou cestu a zároveň pracovat na projektech rozvoje šetrné turistiky v duchu Agendy 21 (program udržitelného rozvoje měst a obcí, přijatý na Konferenci OSN o rozvoji a životním prostředí v roce 1992 v Riu de Janeiru - pozn. red.), tedy v duchu udržitelného rozvoje. Panuje shoda mezi malými obcemi i mezi magistrátními městy, jako je třeba Ústí nad Labem nebo Praha - do projektu se zapojila všechna města. Stezka povede po stezkách a silničkách s vyloučením motorového provozu, jako jsou třeba cesty v majetku Povodí Labe nebo Lesů ČR. Stezka se napojí na saskou stranu za Dolním Žlebem po levé straně Labe. Tam už dokonce příslušný úsek vybudovalo město Děčín.
Do kdy by měla být celá stezka kompletně připravená pro cyklisty?
V současné době jsou rozpracovány přibližně dvě třetiny stezky, to je něco přes 100 kilometrů. Město Ústí nad Labem například postavilo stezku z prostředků programu PHARE, Ministerstva pro místní rozvoj, i svých vlastních, až na hranice okresu Litoměřice. V loňském a předloňském roce zprovoznily své úseky například obce Žernoseky a Žalhostice a v těchto dnech se zahajují práce na úseku stezky na Mělnicku - mezi Prahou a Mělníkem. Nejméně je dokončeno mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Práce by měly probíhat do roku 2002, celá stezka by měla být otevřena v roce 2003. Na rozdíl například od dálnice Praha - Drážďany, kde se názory dost tříští, zde panuje jednoznačná shoda mezi státní správou, samosprávou a ochranou přírody. Projekt například podpořil i ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR František Pelc.
Obce si musí "svůj" úsek stezky financovat ze svých rozpočtů?
Ano, buď ze svých rozpočtů či z prostředků, která seženou přímo pro tento účel například od sponzorů či z evropského programu PHARE.
Petr Štěpánek při otevírání nultého kilometru cyklistické stezky Praha - Drážďany. Foto: Lenka Mašková
Co státní podpora?
Je paradoxem, že ministerstvo dopravy nemá žádný dotační titul pro cyklistické stezky. Takže každá obec hledá, kde se dá. Vlastně jediným využitelným dotačním titulem vůbec je Program obnovy venkova, který koordinuje ministerstvo pro místní rozvoj. ten obsahuje i kapitolu "liniové stavby", kam spadá i cyklistická stezka. Samozřejmě prostředky, které jsou takto k dispozici, jsou velmi malé a uspokojí jen několik obcí ročně. To je velmi krátkozraký postoj. Například ze studie amerického Kongresu vyplývá, že z hlediska efektivity vynaložených prostředků je nejvýhodnější dopravní investicí právě investice do cyklistické dopravy. Evropská unie se dnes už na cyklistiku dívá také jako na dopravu a ne jenom jako na rekreaci. My jsme v tomto směru výrazným způsobem pozadu.
Proč by vlastně stát měl podporovat právě cyklistiku?
Například proto, že kilometr dálnice stojí zhruba miliardu korun, zatímco cyklistická stezka zhruba tisíckrát méně, tedy asi jeden milión za kilometr, a přitom stát tento způsob dopravy žádným způsobem nepodporuje. Navíc se u nás cyklistice věnuje více lidí, než třeba fotbalu a hokeji dohromady. U fotbalu je to zhruba 7 procent, 1 procento u hokeje a celých 15 procent lidí se zabývá cyklistikou. Je to v Čechách oddechová aktivita číslo jedna a státní podpora tomuto faktu tedy ani zdaleka neodpovídá. Je pravda, že zčásti jsou na vině cyklisté sami - například fotbalový svaz či Klub českých turistů mají statisíce členů, kdežto cyklistický svaz má tisíce členů. Důležitým aspektem je také otázka zdravějšího životního stylu a harmonie s životním prostředím. V Británii zjistili, že například děti, které rodiče vozí každé ráno do školy autem, mají mnohem častěji zdravotní problémy, například s obezitou, než ty, které chodí pěšky nebo jezdí na kole.
Děkuji za rozhovor
reklama
