Čeští vědci pomohli určit strukturu klíčového enzymu pro vznik chlorofylu
Vědci zkoumali enzym v sinici Synechocystis, která je podle nich vhodným modelem pro studium fotosyntézy. Třeboňský tým připravil a analyzoval očištěný bílkovinný komplex, jejich kolegové z univerzity v německém Osnabrücku jej pak zobrazili prostřednictvím metody kryoelektronové mikroskopie. Při té se vzorek rychle zmrazí a z velkého počtu elektronových snímků se počítačově sestaví prostorový model s rozlišením blízkým jednotlivým atomům. "Známe už dlouho chemický výsledek práce chlorofyl-syntázy, ale teprve nyní vidíme její molekulární uspořádání. To nám umožňuje vysvětlit, jak enzym rozpoznává své výchozí chemické látky, které propojuje do molekuly chlorofylu," uvedl Roman Sobotka z Centra Algatech MBÚ AV ČR.
Model podle vědců ukázal lineární a souměrné uspořádání dvou molekul chlorofyl-syntázy po stranách, mezi nimiž leží dvojice drobných bílkovin HliD, které vážou chlorofyl a další fotosyntetická barviva a pravděpodobně fungují i jako ochranný štít. Jakmile totiž chlorofyl pohltí foton světla, přičemž tuto energii nelze poslat dál do fotosyntézy, bílkoviny HliD tuto přebytečnou energii pohlceného světla přemění na teplo. Tím zabrání vzniku takzvaných reaktivních forem kyslíku, které poškozují buňku.
Snímky z mikroskopu vědci doplnili o počítačové modely a pokusy s upravenými enzymy. Díky tomu popsali, jak přesně chlorofyl-syntáza spojuje obě základní části molekuly chlorofylu a proč si k tomu vybírá jen určité výchozí látky. Srovnání navíc podle nich ukázalo, že uspořádání barviv v bílkovině HliD se nápadně podobá strukturám, jimiž zachycují světlo dnešní rostliny a řasy, což vědcům poskytuje další vodítko k pochopení jejich vývoje.
"Podařilo se nám určit, kde se v chlorofyl-syntáze vážou obě části budoucí molekuly chlorofylu a jak je enzym vytvarován, aby obě komponenty přesně rozpoznal. Pomocí počítačového modelování jsme pak navrhli, jak se obě části při vzniku chlorofylu propojují," doplnila Anna Wysocká z Centra Algatech MBÚ AV ČR.
Na výzkumu se kromě třeboňského pracoviště a univerzity v Osnabrücku podílela také britská Univerzita v Sheffieldu. V ČR jej podpořily Grantová agentura ČR a projekt PHOTOMACHINES z Operačního programu Jan Amos Komenský.
reklama

Čeští vědci odhalili efektivní metabolickou spolupráci ve střevě kůrovce
Vědci studují komunikací mikrobů, využili salmonelu i zámecké parky
Lidé, primáti a psi sdílejí parazity, naznačil výzkum ve Středoafrické republice