https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesti-vedci-se-podileli-na-rozlusteni-desitek-genomu-hub
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci se podíleli na rozluštění desítek genomů hub

28.10.2020 00:19 | PRAHA (ČTK)
Symbiotické, tedy oboustranně výhodné, soužití hub a rostlin je v přírodě velmi časté. Podle odhadů vědců se týká asi 90 procent všech rostlinných druhů. Buňky kořenů rostlin a houbová vlákna tvoří orgán, skrze který mohou houby z rostlin získat organické látky, hlavně uhlík. Rostliny přes něj pak přijímají živiny z půdy - třeba dusík nebo fosfor.
Symbiotické, tedy oboustranně výhodné, soužití hub a rostlin je v přírodě velmi časté. Podle odhadů vědců se týká asi 90 procent všech rostlinných druhů. Buňky kořenů rostlin a houbová vlákna tvoří orgán, skrze který mohou houby z rostlin získat organické látky, hlavně uhlík. Rostliny přes něj pak přijímají živiny z půdy - třeba dusík nebo fosfor.
Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, rozluštil genomy 135 hub. V rámci studie, kterou publikoval časopis časopis Nature Communications, popsal také 62 nových genomů takzvaných mykorhizních hub. Tyto houby pomáhají kořenům rostlin získávat živiny z půdy. Poznatky přispějí k výzkumu vývoje symbiózy mezi houbami a rostlinami.
 

Symbiotické, tedy oboustranně výhodné, soužití hub a rostlin je v přírodě velmi časté. Podle odhadů vědců se týká asi 90 procent všech rostlinných druhů. Buňky kořenů rostlin a houbová vlákna tvoří orgán, skrze který mohou houby z rostlin získat organické látky, hlavně uhlík. Rostliny přes něj pak přijímají živiny z půdy - třeba dusík nebo fosfor. Mykorhizní houby bez symbiózy nedokážou existovat. Rostliny se však, v půdách s dostatkem živin, bez těchto hub obejdou.

Rozluštění genetické informace hub vědcům podle Akademie věd pomůže pochopit, jak se mykorhizní houby adaptují na soužití s rostlinami. Analýza genomů hub, včetně známého hřibu dubového či muchomůrky růžovky, podle týmu prokázala velmi silnou závislost. Díky ní je možné, aby rostliny prospívaly i v půdách, které jsou na živiny chudé.

Podle spoluautora výzkumu Petra Baldriana to, že symbióza vznikala v evoluci opakovaně, svědčí o tom, jak výhodná pro obě strany je. "Přestože rostliny platí za soužití s houbami vysokou cenu - často až jednu třetinu všech vytvořených uhlíkatých látek - je tato spolupráce pro ně stále výhodná," uzavřel vědec, který působí na Mikrobiologickém ústavu.

Vědci z ústavu se v poslední době podíleli mimo jiné také na sestavení on-line atlasu složení houbových společenstev, o čemž informovala AV v létě. Databáze pokrývá všechny suchozemské oblasti světa a čítá desetitisíce vzorků. Třicet vědců na ní pracovalo tři roky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist