https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesti-vedci-se-podileli-na-unikatnim-mapovani-invaznich-rostlin-celeho-sveta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci se podíleli na unikátním mapování invazních rostlin celého světa

20.8.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hnacím motorem výzkumu byla otázka, proč některé druhy po zavlečení do oblasti mimo svůj přirozený výskyt zdomácní snáze, než druhy jiné, a proč se jim to v některých regionech daří lépe než v jiných?  Na snímku vlčí mák, zavlečený do Severní Ameriky.
Hnacím motorem výzkumu byla otázka, proč některé druhy po zavlečení do oblasti mimo svůj přirozený výskyt zdomácní snáze, než druhy jiné, a proč se jim to v některých regionech daří lépe než v jiných? Na snímku vlčí mák, zavlečený do Severní Ameriky.
Během čtyřletého projektu shromáždili biologové regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi, nazvanou GloNAF (akronym pochází z anglického názvu Global Naturalized Alien Flora). Vznikl tak celosvětový přehled o výskytu rostlin zdomácnělých mimo jejich původní oblast. Mimo jiné se potvrdilo, že k invazím jsou nejnáchylnější tichomořské ostrovy. Evropa a část Asie je naopak „dodavatelem“ invazních rostlin.
 

˶Nejtěžší bylo dostat se k datům z oblastí, které jsou stále ještě nedostatečně prozkoumané, odkud zatím existovaly velmi kusé nebo vůbec žádné informace o rozšíření nepůvodních rostlin,“ vysvětluje Petr Pyšek z Botanického ústavu České akademie věd a Katedry ekologie PřF UK v Praze, který výzkum zaštitoval v pozici senior autora. Dosud zakládali biologové svoje představy o globálních zákonitostech rostlinných invazí na velmi omezených datových souborech, a některé teorie tak byly kvůli tomu nutně do určité míry spekulativní. „Teď můžeme vlastně poprvé v historii tohoto oboru tyto teorie rigorózně testovat, a to je to, co činí naši studii unikátní,˝ říká Pyšek.

„Oříškem byla také nutnost standardizovat vědecká jména rostlin. Pro tutéž rostlinu se v různých zemích mohou používat různá jména a sjednocení této nomenklatury, jak je používána po celém světě, je velmi náročné,” dodává profesor Mark van Kleunen z University v Kostnici, první autor studie.



Výzkumný tým se soustředil na tzv. naturalizované druhy, tedy ty, které jsou v lokálních flórách zdomácnělé. Jedná se o rostliny, které se v oblasti, do které byly zavlečeny, rozmnožují ve volné přírodě, jsou tedy již trvalou složkou tamní květeny. Často zmiňované druhy invazní, které se v novém regionu rychle šíří a nezřídka mají dopad na místní společenstva a ekosystémy, jsou podskupinou druhů zdomácnělých, z nichž jen některé se postupně stanou invazními.

Velkoplošná invaze hlodáše v rezervaci Hinewai na Banks Peninsula na Novém Zélandu. Hlodáš kdysi zavlekli na Nový Zéland první evropští osadníci a země dnes vynakládá miliony dolarů na jeho kontrolu.
Velkoplošná invaze hlodáše v rezervaci Hinewai na Banks Peninsula na Novém Zélandu. Hlodáš kdysi zavlekli na Nový Zéland první evropští osadníci a země dnes vynakládá miliony dolarů na jeho kontrolu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pieter Pelser

Hnacím motorem výzkumu byla otázka, proč některé druhy po zavlečení do oblasti mimo svůj přirozený výskyt zdomácní snáze, než druhy jiné, a proč se jim to v některých regionech daří lépe než v jiných? Petr Pyšek vysvětluje: „Náš výzkum je deskriptivní, na této časoprostorové škále se ostatně ani cíleně experimentovat nedá. Vlastní experiment za nás po několik staletí provádí lidská civilizace. Teď víme, jak se nepůvodní druhy po světě šířily, odkud přicházely a kam. S databází GloNAF si nyní můžeme začít klást otázky, jaké jsou určující biologické mechanismy a jak fungují procesy, jež vedou k námi pozorovaným zákonitostem.”

“To má velký význam, protože po desetiletích výzkumu biologických invazí pořád úplně přesně nevíme, co v globálním měřítku určuje šíření nepůvodních rostlin, jaké vlastnosti jsou výhodné v různých typech prostředí či jak důležité jsou fylogenetické vztahy mezi naturalizovanými a původními rostlinami,” dodává Jan Pergl, druhý z českých autorů výzkumu. ˶Naše data bude možno využít I k predikcím, který druh se může stát problematickým v konkrétním regionu, což je klíčová informace pro management rostlinných invazí a ochranu přírody,” uzavírá Mark van Kleunen.

Mezinárodní tým ekologů z Univerzity v Kostnici, Botanického ústavu České akademie věd, Vídeňské university, University v Göttingen a Centra pro integrovaný výzkum biodoversity (iDiv) v Lipsku, ve spolupráci s pracovníky dalších 33 institucí z celého světa, analyzoval data z 481 pevninských regionů a 362 oceánských ostrovů celého světa. Podařilo se jim tak získat údaje pro 83 procent zemského povrchu. Práce odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje 3,9 procenta světové flóry.

Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich je evidováno téměř 6000, v Evropě jich je přes 4000. Vezmeme-li však v úvahu odlišnou plochu jednotlivých oblastí, tedy faktor pro celkový počet druhů určující, hostí nejvíce naturalizovaných rostlin tichomořské ostrovy; analýza tedy potvrdila předpokládanou skutečnost, že ostrovy jsou náchylnější vůči invazím než pevniny. Oblasti severní polokoule, zejména Evropa a mírný klimatický pás Asie, jsou největšími dodavateli naturalizovaných druhů do ostatních částí světa. Výsledky výzkumu vychází tento týden v prestižním vědeckém časopise Nature.

mmo
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist