ČEZ: Příspěvek Prunéřova II ke změnám klimatu je marginální
Z posudků prý vyplývá, že emisní příspěvky zdroje EPR II jsou z hlediska globálních emisí zcela marginální a z pouhé existence zdroje EPR II nelze dovozovat, že by svým vlivem prokazatelně ovlivňovaly území států nejvíce ohrožených změnami klimatu.
|
|
Foto: Horst 74/Wikimedia Commons |
Podle Oty Schneppa, mluvčího Skupiny ČEZ pro severní Čechy, je snahou provozovatele elektrárny Prunéřov II (EPR II) především snížit stávající dopady na životní prostředí, včetně oxidu uhličitého. To podle Schneppa potvrzuje i posudek, který si vyžádalo ministerstvo životního prostředí a který vypracoval Jan Pretel, soudní znalec a zaměstnanec Českého hydrometeorologického ústavu. Z něj Schnepp cituje: „Podíly zdroje EPR II na celkových emisích CO2 průmyslově vyspělých států, resp. na celosvětových emisích CO2 se pohybují (v rámci přesnosti provedených odhadů) na úrovni 0,03 – 0,04 %, resp. 0,01 – 0,02 % a po dokončení komplexní obnovy se tyto podíly se v každém případě sníží“.
„Z uvedených čísel vyplývá, že emisní příspěvky zdroje EPR II jsou z hlediska globálních emisí zcela marginální a z pouhé existence zdroje EPR II nelze dovozovat, že by svým vlivem prokazatelně ovlivňovaly území států nejvíce ohrožených změnami klimatu, respektive způsobovaly zvyšování mořské hladiny, změny vodního režimu v důsledku tání horských ledovců či dramatický úbytkem srážek, způsobující rozsáhlou neobyvatelnost některých území (malé ostrovní státy, Bangladéš, Čína, Indie, Subsaharské státy), jak je například uváděno v námitkách Greenpeace,“ sdělil Ekolistu.cz Ota Schnepp.
Podle něj po dokončení komplexní obnovy zdroje podle posuzovaného záměru dojde ke snížení emisí CO2, což „zcela logicky přispěje i ke snížení jakýchkoliv, byť zcela neprokazatelných možných vlivů na klima blízkých či vzdálených států“.
Mikronésie v dopise zaslanému českému ministerstvu říká, že antropogenní emise oxidu uhličitého jsou hlavním spouštěčem klimatické změny a protože Prunéřov je jedním z největších jednotlivých průmyslových zdrojů oxidu uhličitého na světě, může mít jeho provoz podstatný dopad na zničení jejich prostředí. Proto Mikronésie žádá zahájení přeshraničního posouzení vlivů na životní prostředí, stojí v dopise. „Každý, kdo se cítí být dotčený jakýmkoliv projektem, na který se vztahuje hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), se k němu může vyjádřit či žádat informace. Tyto připomínky byly vzneseny již ze strany ekologických aktivistů a my se domníváme, že byly již vypořádány,“ komentuje mikronéský dopis Schnepp. Ministerstvo životního prostředí slíbilo, že na dopis odpoví tento týden. „Odpovíme ve smyslu, že je bohužel pozdě na přeshraniční EIA, neboť proces posuzování je téměř u konce,“ řekla Ekolistu.cz mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Pokud prý Mikronésie co nejdříve pošle své připomínky v rámci standardního procesu EIA, bude se je ministerstvo snažit vypořádat. Domácí hodnocení vlivu na životní prostředí by mělo být hotové zřejmě na konci ledna příštího roku.
Elektrárna Prunéřov II je jedno ze dvou zařízení elektrárenského komplexu Prunéřov. Elektrárna Prunéřov I byla vystavěna v letech 1967 – 1968, Prunéřov II byl postaven v letech 1981 – 1982. „Protože se jedná o komplex dvou elektráren, je v současné době logicky považován za jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší, byť obě elektrárny mají za sebou rozsáhlý program ekologizace v 90. letech minulého století,“ říká Schnapp. V případě Prunéřova II se podle něj počítá s modernizací tří bloků z 210 na 250 MW, což podporuje zvýšení účinnosti, čímž poklesnou v průměru její emise o 50%. Časem mají jít do útlumu i nevyhovující čtyři výrobní bloky Elektrárny Prunéřov I, čímž se mají opět podstatně sníží veškeré emise, včetně CO2. „Samostatná Elektrárna Prunéřov II tak již nebude největším znečišťovatelem a ocitne na podstatně nižším místě pomyslné tabulky,“ říká Schnepp. Kromě snížení emisí, je hlavním cílem projektu prodloužení životnosti elektrárny o 25 až 30 let, zefektivnění výroby elektřiny a tepla, včetně bezpečného zajištění dodávek tepla pro lokality měst Chomutova a Klášterce nad Ohří.
Zahájení obnovy je plánováno na březen 2011, ukončení obnovy pak na přelom let 2012 - 2013. Spouštění do provoz by mělo probíhat od října 2012 do února 2013.
Podle organizace Greenpeace je prunéřovská elektrárna 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. To je 40 krát více, než jsou roční emise celé Mikronésie. Společnost ČEZ chce v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Podle českých nevládek však odmítá použít technologii, která by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí.
Přečtěte si související zprávu Mikronésie chce přeshraniční posouzení Prunéřova, používá čísla Jana Pretela z 16. prosince 2009.
reklama