Chalupa likviduje vlastní úřad, tvrdí nevládky. Zefektivňujeme, hájí se MŽP

Tomáš Chalupa zrušil v listopadu 23 úřednických míst, podle předsedy STUŽ jde propouštění po lidech odborně zdatných, schopných a aktivních v ochraně životního prostředí

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

„Většina změn se provádí za účelem zvýšení efektivity všech oddělení a odborů ministerstva,“ vysvětluje změny náměstek ministra životního prostředí Libor Ježek.

Podle Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) se skutečná motivace změn na ministerstvu úspor netýká ani v nejmenším. „Lze důvodně předpokládat, že skrývaná motivace hraničí s demontáží úkolů ministerstva,“ říká Jiří Dlouhý z předsednictva STUŽ. Také podle sdružení nevládních organizací Zelený kruh nemá současná restrukturalizace za dobu existence ministerstva obdoby – více než kdykoli předtím jsou vedoucí pozice obsazované podle stranického klíče a bez ohledu na potřebné zkušenosti

Tomáš Chalupa zrušil v listopadu 23 úřednických míst, což je ovšem daleko méně než jeho předchůdce Pavel Drobil (ODS). Ten propustil 53 úředníků zaměstnaných v centrálním úřadě v pražských Vršovicích, v celém rezortu pak podepsal dokonce 290 propouštěcích dekretů.

Pod Drobilem ale ministerstvo postupovalo s daleko větším rozmyslem. „Byli propuštěni především přesluhující, zrušeny částečné úvazky a lidi těsně před důchodem, zatímco nynější propouštění jde po lidech odborně zdatných a dle naší zkušenosti také velmi schopných a aktivních v ochraně životního prostředí,“ říká Jiří Dlouhý, i když připouští, že mohou existovat výjimky.

Podle STUŽ dochází ke „zbytnění vnitřních byrokratických útvarů“, které nevykonávají žádnou koncepční, legislativní ani správní agendu. Naopak ty, které skutečně ovlivňují reálný stav životního prostředí, „jsou pod soustředěným tlakem svoji agendu nevykonávat dostatečně, omezit, či dokonce zcela opustit“. Všechno dohromady prý vede ke snižování vlivu ministerstva, tvrdí STUŽ. „Podle našeho názoru rozhodně k marginalizaci vlivu MŽP na dění v zemi nedochází,“ odmítá to Petr Kučera z tiskového oddělení MŽP.

Náměstek Libor Ježek připravuje i změnu regionálních pracovišť. I ty jsou prý nutné kvůli úsporám a snahou o zefektivnění celého úřadu. „V současnosti na pobočkách ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny a České inspekce životního prostředí po celé zemi působí stovky nebo dokonce tisíce lidí. Ti často provádějí činnosti, které se překrývají. To je potřeba změnit,“ říká náměstek Libor Ježek.

Likvidace parků

„Příznačně došlo k likvidaci odboru péče o národní parky, přičemž ochrana a udržitelný management národních parků je jedním z nejdůležitějších úkolů resortu,“ kritizuje Jiří Dlouhý. Podle něho to znamená, že národní parky nejsou tématem dne a nechystá se vyhlášení dalších. Zároveň odbor zmizel právě v týdnech, ve kterých Tomáš Chalupa připravuje zákon o Národním parku Šumava.

Podle ministerstva nové uspořádání plně odpovídá potřebě výkonu státní správy. „Reorganizace sekce ochrany přírody a krajiny změnila její členění dle logiky různých stupňů ochrany jednotlivých území, přístupu k nechráněnému území druhové ochrany a implementace mezinárodních předpisů,“ vysvětluje Kučera. Byly sloučeny dvě oddělení a zrušen jeden odbor, jehož oddělení byla zachována a dána do působnosti jiných odborů.

Odbor péče o národní parky vedl Vladimír Dolejský. Ten letos krom jiného rozhodoval o výjimkách ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro zásah proti kůrovci v Národním parku Šumava. Podle jeho rozhodnutí měla správa parku předem posoudit vliv zásahu na území Natura 2000. „Bez vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu, nelze vydat výjimku ze zákazu,“ napsal v dubnu Dolejský Janu Stráskému jako řediteli správy národního parku Šumava. Dolejský v listopadu z ministerstva odešel. „Panu Dolejskému bylo nabídnuto místo vedoucího oddělení národních parku, které odmítl,“ vysvětluje Petr Kučera.

Buď zticha!

Ze struktury zmizel i odbor územních vazeb. Ten vznikl na začátku září 2010, tedy již za ministra Pavla Drobila. Primárním úkolem byla spolupráce s dalšími vládními úřady na agendách jako například územní plánování, stavební řád nebo rozvoj liniové (dopravní a energetické) infrastruktury. Podílel se například na přípravě dokumentů krajinné tvorby a udržitelného rozvoje regionů, včetně Politiky územního rozvoje České republiky. „V současné době odbor předává a ukončuje dvě relativně významné agendy, integrovaný plán rozvoje Šumavy a obsáhlou analýzu vztahující se k problematice živelného rozpínání sídel do volné krajiny,“ ukazuje na úspěchy odcházející šéf odboru Jiří Mach (VV). Všichni čtyři úředníci, kteří na odboru pracovali, odcházejí mimo ministerstvo.

Vznik i zánik odboru tak během roku opsal úplný kruh. „Činnosti, včetně zaměstnanců, byly do odboru převedeny z některých stávajících útvarů. Odbor byl nyní zrušen a jeho činnosti opět plně převezmou jiné stávající útvary ministerstva,“ přibližuje Kučera. Podle STUŽ ale odbor „zaceloval jizvu po územním plánování v agendě ministerstva pro místní rozvoj“.

Podle Miroslava Patrika ze sdružení Děti Země tím MŽP přišlo o významnou odbornou protiváhu vůči odboru územních vztahů na ministerstvu dopravy. Jeho snahou je především konzervovat stávající dopravní infrastrukturu v ČR a bránit jakýmkoliv snahám o posouzení různých variant s tvrzením, že jsou již desítky let stabilizovány v územních plánech obcí a krajů. „Prostě si ani jiná dopravní řešení nedovedou představit, takže MŽP už nebude těmto plánům ani formálně oponovat, což asi je záměr ministra Chalupy. Být zticha,“ říká Patrik.

Byla jsem tu. EIA

Podle STUŽ není jasná účelovost hned šesti samostatných oddělení v Odboru zahraničních vztahů a navrch dalších šesti oddělení v samostatném Odboru fondů EU. Podle MŽP odbor zahraničních vztahů vznikl sloučením odboru Evropské unie a politiky životního prostředí a odboru mnohostranných vztahů. Současně do něj byla převedena část agendy zahraničního protokolu a odboru mezinárodní ochrany biodiverzity. Navíc žádné ze šesti oddělení nemá formu "samostatného" oddělení v organizačním smyslu. Prý není pravda, že odbor nevykonává koncepční či strategickou práci - připravuje například novou politiku životního prostředí ČR či řeší problematiku budoucí kohezní politiky EU. „Sloučení uvedených agend povede k větší efektivitě při výkonu činností a k úspoře mzdových finančních prostředků díky snížení mezičlánků, jejichž počet se s ohledem na průběžně se snižující počty pracovníků MŽP ukazuje jako nadbytečný,“ dodává Kučera.

STUŽ se nezdá ani samostatné oddělení mezistátního posuzování vlivu na životní prostředí (proces EIA). Podle Dlouhého není takové oddělení potřeba, protože tolik řízení zase neprobíhá. Podle MŽP vzniklo oddělení právě kvůli nárůstu práce. Navíc funguje už od roku 2009, kdy vzniklo kvůli českému předsednictví Evropské unie. „V současné době jsou oddělením mezistátní EIA zajišťovány desítky procesů,“ vysvětluje Kučera. Oddělení se zabývá především posuzováním záměrů s přeshraničním vlivem a záměrů mimo území České republiky, u nichž může být předpokládán významný negativní vliv na naše území. Řeší například výstavbu plavebního stupně v Děčíně, letiště Vodochody nebo nový jaderný zdroj v Temelíně.