Chalupa: Národní park Šumava zrušit nechceme
Připravené pohoštění ale zůstalo nevyužité. „Za koblihu si nás nekoupíte,“ odpověděli demonstranti na ministrovo pozvání. „Kdybych si myslel, že za koblihy přestanete demonstrovat, tak bych byl velký hlupák,“ kontroval Chalupa.
Podle organizátora Jana Skalíka je situace na Šumavě stále vážná, přestože správa v pátek oznámila konec kácení. „Cílem je poškodit těžbou území tak, aby se tam mohlo masivně kácet a aby zanikly důvody proč ji chránit jako národní park,“ vysvětluje Skalík. Podle něj ředitel parku Jan Stráský zřejmě plánuje kácet i na dalších, ještě cennějších lokalitách. Proto dnes spolu s dalšími lidmi před úřadem žádal ministra Chalupu, aby odvolal ředitele parku.
Podle Skalíka bylo ještě v sobotu pokáceno 350 stromů, deset stromů prý bylo zcela zdravých. Podle aktivistů je navíc zcela zbytečné v této chvíli kácet i odkorňovat stromy, protože lepší službu proti kůrovci udělá plíseň. A ta se na odkorněných kmenech šířit nemůže.
„Představou tohohle ministerstva není zrušit národní park na Šumavě, ale aby zůstal,“ odpověděl ministr Chalupa demonstrantům. Připomněl, že 24. srpna by mělo proběhnout první kolo jednání o nové podobě zákona o šumavském parku. Podle ministra jsou dnešní pravidla fungování parku nejasná a každý si je vykládá podle svého. Největším problémem je rozdrobení prvních zón do 135 území, které zabírají zhruba 13,5 % rozlohy parku. Nově by první zóny měly zabírat přes 24 procent a mělo by jich být pět nebo šest. „A v tomhle máme relativní shodu se všemi subjekty, se kterými jsem mluvil,“ říká Chalupa.
Osmiminutovou verzi videa z demonstrace před ministerstvem životního prostředí najdete zde.
Kvůli sjednocení prvních zón do kompaktnějších celků bude potřeba některé druhé zóny nově zařadit jako zóny první. Největší debata se zřejmě povede o „jízdní řád,“ který bude definovat, které zóny by to měly být a kdy je bude možné kvalifikovat jako zóny první. „Chci aby to bylo řečeno v zákoně, tak aby si to každý nový ministr nebo ředitel nemohl vykládat jinak, a nebylo to znovu o hádkách tohoto typu,“ prohlásil ministr. Podle něj předběžně s návrhem souhlasí i vědecká obec.
Péče o park by prý měla fungovat podobně jako na německé straně v národním parku Bavorský les. Zde se postupně na bezzásahový režim převádí více než tři čtvrtiny území. Dnes se nekácí již ve více než polovině parku, plán je navržen až do roku 2027.
„Mojí ambicí je, aby byl zákon hotov a začal platit příští rok,“ říká Chalupa. Zákon by měl podle něj být co nejpodrobnější právě proto, aby se v budoucnu zamezilo různým výkladům. Do té doby by podle něj mělo pokračovat jednání mezi správou a aktivisty. „Celý červenec jsem strávil jednáním, ale nebylo to ani v lese, ani za kamerami,“ rýpnul si do aktivistů Chalupa.
Kroky správy by měly vycházet z předjednaných podmínek, které pak posvětí zákon. „Jde o to, abychom nezasahovali tam, kde bude příště bezzásahová zóna nebo naopak,“ dodal Chalupa. Neslíbil ale, že by se mělo okamžitě přestat kácet. V tuhle chvíli není ani jasné, zda je kácení v souladu s českým právem či ne. Právě prověřením legality zákroku pověřil ministra Senát. „Neříkám zda to je či není legální, ještě nemám právní rozbory, takže to sám nevím,“ prohlásil Chalupa.
Podle Jana Skalíka byla ministrova odpověď na požadavky demonstrantů naprosto nedostatečná. Ministr prý stejně jako ředitel Stráský uvažují o kácení na dalších lokalitách. „Pokud se tak stane, jsme ochotni se do parku vrátit,“ říká Skalík. Podle něj je řešení celkem jednoduché - nechat přírodu, přírodou a zcelit první zóny. A samozřejmě odvolat Jana Stráského za vážná a trvalá pochybení. „Je potřeba jednat okamžitě, ne dávat sliby v řádu měsíců a let. To už ministr dlouhou dobu dělal a vidíme, kam to vedlo,“ shrnuje Skalík.
reklama
Demonstrace za odvolání ředitele parku Šumava Jana Stráského
předchozí další 
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
Vyhlášením NP kdekoliv na světě dává společenství lidí najevo svou kulturní, ale také duchovní vyspělost - 16. 8. 2011 - HonzaTo Jan ŠimůnekPokud se část veřejnosti domnívá, že divočinu obecně nelze vytvořit opět bez zásahů člověka (tedy kácením napadených stromů, výsadbou stromů nových, které budou lépe odpovídat stanovištním podmínkám, dále ošetřováním vysazených sazenic, atd. atd.)a část veřejnosti zastáva názor opačný, že stačí na vymezené ploše prostě nechat přírodu, ať si sama dělá, co chce, navrhuji následující: Za této situace by bylo moudré vytvořit dvě území a průběžně je monitorovat. V prvním území by se prováděly zásahy, o nichž byla řeč, zatímco druhé vymezené území by se nechalo napospas přírodním procesům. Byla by to vynikající příležitost sledovat dva odlišné principy návratu k divočině! Byla by to příležitost pro studenty, lesníky, ale i obyčejné návštěvníky, kteří by mohli pozorovat, vyhodnocovat a porovnávat plusy a mínusy obou variant. Myslím, že by to šlo... A jinak! I v našich zeměpisných šířkách lze pozorovat v původně intenzivních ovocných sadech, které člověk opustil, návrat k divočině, a to bez jakýchkoliv zásahů lidí. Stačí, aby v okolí byly dostatečné zdroje semen rostlin a životaschopné populace živočichů, aby uvolněnou niku opět obsadily. |
