Chalupa: Národní park Šumava zrušit nechceme
Připravené pohoštění ale zůstalo nevyužité. „Za koblihu si nás nekoupíte,“ odpověděli demonstranti na ministrovo pozvání. „Kdybych si myslel, že za koblihy přestanete demonstrovat, tak bych byl velký hlupák,“ kontroval Chalupa.
Podle organizátora Jana Skalíka je situace na Šumavě stále vážná, přestože správa v pátek oznámila konec kácení. „Cílem je poškodit těžbou území tak, aby se tam mohlo masivně kácet a aby zanikly důvody proč ji chránit jako národní park,“ vysvětluje Skalík. Podle něj ředitel parku Jan Stráský zřejmě plánuje kácet i na dalších, ještě cennějších lokalitách. Proto dnes spolu s dalšími lidmi před úřadem žádal ministra Chalupu, aby odvolal ředitele parku.
Podle Skalíka bylo ještě v sobotu pokáceno 350 stromů, deset stromů prý bylo zcela zdravých. Podle aktivistů je navíc zcela zbytečné v této chvíli kácet i odkorňovat stromy, protože lepší službu proti kůrovci udělá plíseň. A ta se na odkorněných kmenech šířit nemůže.
„Představou tohohle ministerstva není zrušit národní park na Šumavě, ale aby zůstal,“ odpověděl ministr Chalupa demonstrantům. Připomněl, že 24. srpna by mělo proběhnout první kolo jednání o nové podobě zákona o šumavském parku. Podle ministra jsou dnešní pravidla fungování parku nejasná a každý si je vykládá podle svého. Největším problémem je rozdrobení prvních zón do 135 území, které zabírají zhruba 13,5 % rozlohy parku. Nově by první zóny měly zabírat přes 24 procent a mělo by jich být pět nebo šest. „A v tomhle máme relativní shodu se všemi subjekty, se kterými jsem mluvil,“ říká Chalupa.
Osmiminutovou verzi videa z demonstrace před ministerstvem životního prostředí najdete zde.
Kvůli sjednocení prvních zón do kompaktnějších celků bude potřeba některé druhé zóny nově zařadit jako zóny první. Největší debata se zřejmě povede o „jízdní řád,“ který bude definovat, které zóny by to měly být a kdy je bude možné kvalifikovat jako zóny první. „Chci aby to bylo řečeno v zákoně, tak aby si to každý nový ministr nebo ředitel nemohl vykládat jinak, a nebylo to znovu o hádkách tohoto typu,“ prohlásil ministr. Podle něj předběžně s návrhem souhlasí i vědecká obec.
Péče o park by prý měla fungovat podobně jako na německé straně v národním parku Bavorský les. Zde se postupně na bezzásahový režim převádí více než tři čtvrtiny území. Dnes se nekácí již ve více než polovině parku, plán je navržen až do roku 2027.
„Mojí ambicí je, aby byl zákon hotov a začal platit příští rok,“ říká Chalupa. Zákon by měl podle něj být co nejpodrobnější právě proto, aby se v budoucnu zamezilo různým výkladům. Do té doby by podle něj mělo pokračovat jednání mezi správou a aktivisty. „Celý červenec jsem strávil jednáním, ale nebylo to ani v lese, ani za kamerami,“ rýpnul si do aktivistů Chalupa.
Kroky správy by měly vycházet z předjednaných podmínek, které pak posvětí zákon. „Jde o to, abychom nezasahovali tam, kde bude příště bezzásahová zóna nebo naopak,“ dodal Chalupa. Neslíbil ale, že by se mělo okamžitě přestat kácet. V tuhle chvíli není ani jasné, zda je kácení v souladu s českým právem či ne. Právě prověřením legality zákroku pověřil ministra Senát. „Neříkám zda to je či není legální, ještě nemám právní rozbory, takže to sám nevím,“ prohlásil Chalupa.
Podle Jana Skalíka byla ministrova odpověď na požadavky demonstrantů naprosto nedostatečná. Ministr prý stejně jako ředitel Stráský uvažují o kácení na dalších lokalitách. „Pokud se tak stane, jsme ochotni se do parku vrátit,“ říká Skalík. Podle něj je řešení celkem jednoduché - nechat přírodu, přírodou a zcelit první zóny. A samozřejmě odvolat Jana Stráského za vážná a trvalá pochybení. „Je potřeba jednat okamžitě, ne dávat sliby v řádu měsíců a let. To už ministr dlouhou dobu dělal a vidíme, kam to vedlo,“ shrnuje Skalík.
reklama
Demonstrace za odvolání ředitele parku Šumava Jana Stráského
předchozí další 
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
Třeba ho nechtěj zrušit - 15. 8. 2011 - HonzaTo FerinoVyhlášením NP kdekoliv na světě dává společenství lidí najevo svou kulturní, ale také duchovní vyspělost. Otázkou však zůstává, zda se z vyhlášeného NP nestane nabubřelá forma bez obsahu. Zdá se, že se budeme muset všichni ještě mnohému naučit, pochopit svobodu vlastní, abychom pochopili svobodu ostatních (tvorů) nebo také přírody jako celku. Svoboda je krásná a úžasná věc. Ovšem i svoboda má svá úskalí a mantinely. A toto všechno je nutné brát do úvahy při každém našem rozhodnutí na úrovni jednotlivce, rodiny, města, regionu, státu či světa.... A pokud hovoříte o tom, že někdo něco zničil nebo nezničil, musíte vycházet z cíle, kterého má být dosaženo. Jestliže někde chci mít louku, musím vykácet les, který tam roste. Z úhlu pohledu ochrany lesa lesní porost tedy zničím, ale vytvořím hodnotnou květnatou louku. Pokud nechám louku zarůst lesem, z úhlu poledu louky luční porost zničím, ale nastartuji proces vzniku hodnotného lesa. Vždy se ptejme, co má být cílem našeho snažení a proč... Pojem zničit, nezničit, zachovat, nezachovat je vždy jen relativní. I industriální příroda měst je nesmírně bohatá. Rozhodně je bohatší než nekonečné lány polí v Podunají... |
