Chemička? Jenom taková maličká

Společnost Urseta, která se až dosud zabývala zejména obchodem s nejrůznějšími chemickými látkami - od potravinářských chemikálií až po chemické výrobky pro stavbaře - se rozhodla, že se stane také výrobcem. Vyrábět by se měl oxid chromitý, který se používá hlavně jako aktivní vrstva na magnetofonových páscích a videokazetách. Podnikatelský záměr je to pravděpodobně dost lukrativní - oxid chromitý se vyrábí v Evropě pouze ve Velké Británii, Německu a Polsku. Analogická technologie funguje údajně pouze v Kazachstánu.

Urseta se tedy rozhodla, že postaví malou výrobnu oxidu chromitého a jako její sídlo vybrala středočeské okresní město Nymburk. "Nymburk jsme zvolili proto, že tam vlastníme skladový areál a podle našeho názoru je poloha skladů vhodná i pro plánovanou výrobnu," řekl EkoListu jeden z jednatelů Ursety Michal Dvořák. Podle něj je skladový areál nedaleko hlavního nádraží v Nymburce ideálním místem, kde může Urseta (která má hlavní sídlo v Doksech u Kladna, ale provozovny má kromě Nymburka i v Praze a Přerově, pobočku pak i na Slovensku) svoji výrobní halu postavit. Nejde o žádnou velkou stavbu - hala by měla být jen 55 metrů dlouhá a necelých 20 metrů široká.

Chceme vědět, co se děje

Urseta svůj záměr oznámila městskému úřadu v Nymburce a ten, přesně podle zákona, zveřejnil v srpnu 2000 oznámení na městské úřední vývěsce. Právě doba a způsob zveřejnění se ukázala být problémem. "O možnosti připomínkovat tento projekt v rámci EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí - pozn. red.) se veřejnost prakticky vůbec nedozvěděla," říká Jiří Řehounek, předseda nymburského Klubu za záchranu Polabí, což je zdejší pobočka Dětí Země. Podle Řehounka bylo zveřejnění záměru pouze na úřední vývěsce v době dovolených naprosto nedostatečné. Podle Klubu za záchranu Polabí a dalšího místního občanského sdružení, které pod názvem Polabí založili zdejší občané nespokojení s plánem Ursety, je přitom chemička, i když takto malá, rizikovým provozem a v Nymburce nemá co dělat.

"Informovanost jsme bohužel trochu podcenili," uznává místostarosta Nymburka Pavel Novák (ODS). "Ovšem musí rozhodovat věcné argumenty, ne hysterické výkřiky," dodává pro EkoList. Místostarosta Novák spolu se svým stranickým kolegou a starostou Ladislavem Kutíkem se nakonec dohodli jak s Řehounkem, tak s předsedou Polabí Vojtěchem Kramešem, že napříště bude město všechny projekty podléhající EIA zveřejňovat také v regionálních týdenících Polabské listy a Nymbursko, a až jednou bude mít Nymburk svoji internetovou stránku, pak i tam.

A není to nebezpečné?

Občanská sdružení Polabí a Klub za záchranu Polabí zorganizovala petici proti stavbě. V patnáctitisícovém Nymburce ji do konce roku podepsalo o něco více než 1600 lidí. Už na začátku září městská rada záměr Ursety projednávala a nakonec stanovila podmínky, za nichž "lze s umístěním stavby souhlasit". První podmínkou bylo, aby společnost zajistila při výrobě "absolutní minimalizaci úniků čpavku" tzv. zpětným odsáváním. Podle jednatele Ursety Michala Dvořáka jeho firma se zpětným odsáváním čpavku "samozřejmě počítala". "Použili jsme v emisní studii záměrně variantu bez odsávání, aby se pracovalo s horšími daty. Zpětné odsávání je naprosto běžná záležitost, v konečném projektu by byla samozřejmostí," tvrdí Dvořák.

Problémy pravděpodobně nebudou (a na tom se shodují obě strany) ani s dalšími dvěma podmínkami - ve zjištění dosavadních koncentrací chrómu v okolí plánované výrobny a ani se zajištěním monitoringu emisí po spuštění výroby. "Několikrát jsme už opakovali, že jsme připraveni poskytovat tyto informace, jednáme jen s městem a státními orgány o tom, jakým způsobem by se tak mělo dít," říká Michal Dvořák. Město také chce vyjasnit, jak na tom bude výrobna s emisemi v porovnání s limity platnými v EU. Společnost Urseta, alespoň podle vyjádření jednatele Dvořáka pro EkoList z počátku prosince, ovšem sama neví, jaké emise bude její provozovna produkovat. "Víme ale, jaké emisní limity musíme splnit a s tím nebude žádný problém," řekl nám tehdy Dvořák do telefonu.

Podle občanských sdružení jsou ale naprosto nesplnitelné poslední dvě podmínky - zajištění plně uzavřeného systému výroby a snížení hranice hlučnosti v noci pod hranici vnímání. Jednatel Dvořák možné problémy s těmito podmínkami nezpochybnil, dodává ale, že Urseta samozřejmě "vychází z toho, že pokud nebudou podmínky města splněny, nebude stavba zkolaudována a výroba nebude moci začít."

Čeká se na ministerstvo

Klíčové karty teď v ruce drží Ministerstvo životního prostředí (MŽP). To totiž musí vydat závěrečné stanovisko k posudku EIA. Ani po bouřlivém veřejném projednávání EIA, které se konalo 12. prosince, nebyli obyvatelé Nymburka přesvědčení o bezpečnosti plánované výrobny.

Všichni aktéři sporu tak teď čekají na závěrečné stanovisko MŽP k EIA. To sice podle zákona není závazné, místostarosta Novák i starosta Kutík však opakovaně potvrdili, že město Nymburk je jako závazné brát bude. Čeká i investor. "My teď čekáme na stanovisko MŽP, víc vám teď neřeknu," říká další z jednatelů Ursety Milan Beneš. Podle Beneše se ale "nedá předjímat, zda Urseta bude brát stanovisko MŽP jako závazné." Návrh stanoviska připravuje Václav Žák ze Středočeského regionálního odboru MŽP. "Návrh by měl být hotov do 10. ledna," říká Žák. Stanovisko pak musí podepsat ještě náměstkyně ministra Eva Tylová. Do konce ledna by tedy mohlo být rozhodnuto.

Pokud by záměr firmy Urseta uspěl, mělo by se začít stavět na podzim tohoto roku. "Vyrábět bychom chtěli od začátku roku 2003," přeje si Michal Dvořák.