Chorvatský plán na úložiště jaderného odpadu vyvolává v sousední Bosně obavy

V Bosně roste odpor proti umístění úložiště radioaktivního odpadu z jaderné elektrárny Krško v Chorvatsku poblíž hranice s Bosnou. Navážka odpadu má začít za tři až čtyři roky a trvat do roku 2050. Mezi argumenty proti skládce je kromě obav o zdraví obyvatel i to, že bude úložiště v místě ohroženém záplavami i zemětřesením, napsala agentura Reuters.

Chorvatsko o místu poblíž řeky Una rozhodlo v roce 2018. Z elektrárny Krško, kterou země sdílí se Slovinskem, tam má být navážen odpad s nízkou úrovní radioaktivity. Vysoce radioaktivní odpadní látky budou uloženy jinde, ale o této skládce se zatím nerozhodlo.

Ve snaze zabránit Chorvatům plán realizovat Bosna roku 2019 vyhlásila své území v blízkosti budoucího úložiště za přírodní rezervaci, ale zatím to nepomohlo. Bosňané nyní argumentují obavami o zdraví obyvatel, čistotu řek a organické zemědělství. Bosna čeká na výsledek expertní studie, kterou zadala. Její ministr zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Staša Košarac řekl, že hlavní obavou Bosny je "zdraví 250 000 lidí žijících na severozápadě Bosny". Pohrozil, že by Bosna mohla podobné zařízení začít provozovat poblíž hlavního chorvatského turistického střediska Dubrovníku.

Chorvatsko veškeré obavy zamítá. Ředitel fondu pro ukládání radioaktivního odpadu z elektrárny Krško Josip Lebegner řekl, že podle studií je vybrané místo "mimořádně bezpečné". Studie o případném riziku pro zdraví lidí a životní prostřední podle kritiků ještě nebyla zveřejněna. Kromě hrozících záplav a seismické aktivity se na místě navíc stále odklízejí miny pocházející z balkánských válek v 90. letech. Lebegner očekává zveřejnění vládní výzkumné zprávy do konce roku.

Chorvatsko dává najevo, že od výběru lokality nehodlá ustoupit - aktivně odklízí miny a instalovalo stanici k měření seizmické aktivity. Lebegner řekl, že radioaktivní materiál se bude navážet do roku 2050.

Skládka bude v katastru obce Dvor, jejíž starosta Nikola Arbutina řekl, že investoři tam odvolávají své projekty a lidé se stěhují, aby nemuseli pěstovat na pozemcích v blízkosti radioaktivního materiálu. Místo je známé produkcí medu a chovem ovcí. Dvor má 5500 obyvatel a loni odtud odešlo 2500 lidí.

---

reklama

---