Cibrian podpořil Kužvartův přístup na Šumavě
Jak ovšem Ramiro Cibrian včera potvrdil, EU může maximálně poskytnout prostředky na vědecké studie a analýzy či na pomoc obcím (například výtopna na biomasu v Hartmanicích), ovšem do "každodenní práce správy parku zasahovat nemůže a ani nehodlá."
Základní otázkou podle Cibriana není, zda kácet či nekácet stromy, napadené kůrovcem, ale jak zachránit zdravé části parku. To podpořil i předseda vědecké rady NPŠ František Urban, který říká, že díky zásahům proti kůrovci Správa chrání více než osmdesát procent rozlohy lesů v NPŠ. Podle Urbana proti kůrovci již začala zasahovat i Správa Národního parku Bavorský les, který sousedí se Šumavou na německé straně státní hranice. Urban zároveň nesouhlasí s tím, že by nucená těžba, která kvůli kůrovci v NPŠ probíhá, znamenala "drancování Šumavy", jak tvrdí někteří kritici zásahů. "Roční přírůstek na Šumavě je podle hrubého odhadu půl miliónu kubíků dřeva. Kvůli kůrovci asanujeme asi 300 tisíc kubíků ročně. O žádném drancování tedy nemůže být řeč," řekl včera František Urban před novináři.
S kácením do určité míry souhlasí i největší kritik postupu Správy NPŠ proti kůrovci - šéf lesního programu Hnutí DUHA Jaromír Bláha. Podle něj je kácení na místě - maximálně ale ve druhých zónách parku. V nejpřísněji chráněných prvních zónách je podle něho tento způsob boje proti kůrovci nebezpečný. "Kácení v pralesovitých porostech prvních zón na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany - zachování neporušené přírody," komentoval dnes Bláha včerejší vyjádření evropského vyslance Cibriana.
Jakub Kašpar
 |
| Ramiro Cibrian.
V pozadí Miloš Kužvart. |
Foto: Jakub Ka
reklama
