Čína čelí vážným problémům, přiznává její ministerstvo životního prostředí
Tři desetiletí rychlého ekonomického růstu v Číně poznamenalo životní prostředí velmi vážně. Zhodnocení problémů, kterým čelí obyvatelé nejlidnatější země světa, přinesla výroční zpráva za rok 2010, kterou vydalo čínské ministerstvo pro ochranu životního prostředí.
Ve výroční zprávě se poukazuje na výrazné zlepšení kvality vody a ovzduší, tedy v oblastech, které si ministerstvo stanovilo v pětiletém období končícím letos v prosinci. Znečišťujících látek ve vodě je nyní o 32 % méně a v městském ovzduší je o 19 % méně oxidu siřičitého.
Náměstek ministra Li Ganjie uvedl, že celkový stav životního prostředí je stále velmi vážný a čelí mnoha obtížím a výzvám. Údajně klesá biodiverzita a krajina se v důsledku přesunu průmyslových továren z měst do vesnic znečišťuje. Li uvedl, že právě na zlepšení situace na venkově se zaměří další pětiletý plán. Také prohlásil, že Čína potřebuje zákon omezující těžké kovy, který vyřeší problémy s otravami olovem.
Zatímco vláda, aby zajistila loajalitu svých obyvatel, sázela na ekonomický růst za každou cenu, nyní zjišťuje, že lidé protestují právě kvůli obavám z poškozeného životní prostředí. Například nedávné protesty v Mongolsku byly vyvolány obavami, že průmysl a těžba zničí pastviny v Mongolsku. Podobné konflikty se objevily i v jiných oblastech.
Li slíbil, že bude prostřednictvím satelitu sledovat, jestli někde v přírodě nedochází k ilegální činnosti. Pak bude následovat tlak na místní samosprávy k zastavení prací. Jelikož má ministerstvo stále větší moc, mohou tyto problémy poznamenat kariéru odpovědných úředníků.
Deborah Seligsohn z World Resources Institutu, který sídlí v Pekingu, potvrzuje, že ministerstvo se stává velkým hráčem a je jasně zřetelné, jak časem získává větší a větší vliv. Přitom současné ministerstvo se stalo součástí vlády teprve v roce 2007, předtím devět let fungovalo jako agentura.
Nedávno ministerstvo zrušilo výstavbu vysokorychlostní železniční linky. V loňském roce podle Liho ministerstvo odmítlo schválit 59 projektů v celkového hodnotě 15 miliard USD. Dříve bylo možné ministerstvo obejít, ale Li se snaží vytvořit neprůchodnou zeď, která zadrží všechny nebezpečné projekty.
Podle článku Iana Johnsona „China Faces ‘Very Grave’ Environmental Situation, Officials Say“ zveřejněného na serveru New York Times dne 2. června 2011.
reklama
Dále čtěte |
Instalovaný výkon větrných a solárních elektráren překonal v Číně kapacitu tepelných elektráren
Čína po boomu solárních a větrných elektráren sníží dotace na obnovitelné zdroje
Čína přijala energetický zákon, který podporuje uhlíkovou neutralitu zeměOnline diskuse
Rise stredu na ekolistu - 25. 6. 2011 - M.Z.V Cine jsou prislusne organy zcela jiste dychtivy znat nazor redakce a ctenaru ekolistu :-) Stale stejna pisnicka: co takhle resit misto ubyvajicich ledovcu v Tibetu ci znecisteneho ovzdusi a vod Ciny veci, ktere aspon trochu zname a ktere aspon trochu muzeme ovlivnit (i kdyby jen tim, ze o tom budeme s aspon nepatrnou znalosti veci hovorit a budeme treba vyvracet pripadne malo informovane a ideologizovane blaboly na dane tema)I male dite schopne cist mapu prece vidi, ze zprava " Například nedávné protesty v Mongolsku byly vyvolány obavami, že průmysl a těžba zničí pastviny v Mongolsku" je nejaka podivna. Mozna se to tyka nejake konkretni oblasti ale Mongolsko je ohromne velika zeme, jeho zniceni prumyslem a tezbou asi opravdu moc nehrozi. To uz spis jsou tam asi problemem zmena tradicniho zpusobu pastevectvi, nakupeni drivejsich pastevcu ve slumech na okrajich mest, jiny (mene setrny k prirode) zpusoby dopravy apod. Ale zase: proc se ma na ekolistu resit problem demografickych zmen v Mongolsku? Nebylo by rozumnejsi podivat se spis treba na okraj Prahy ? (Kdyz uz i ty clanky o Sumave vypovidaji o tom, ze vetsina tech, co krici za "zachranu divociny" apod. poradne nevi, jake krajiny se to tyka) |
