ČIŽP: Obce si neumějí stromy kolem silnic ohlídat
 |
|
| Tomáš Mařík, vedoucí oddělení ochrany přírody ČIŽP | |
| Foto: Hugo Charvát/EkoList |
Na silnici č. 34 z Havlíčkova Brodu směrem na Českou Bělou pokácely pracovníci Ředitelství silnic a dálnic 135 stromů poté, co proběhla řádná patnáctidenní oznamovací lhůta. Dalších čtyřicet stromů bylo ke kácení označeno na silnici 38 z Havlíčkova Brodu směrem na Kolín. Ty zatím stojí a čeká se na posouzení jejich stavu a nutnosti je pokácet.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích na základě zákona o ochraně přírody a krajiny umožňuje podél komunikací kácení stromů jen s patnáctidenní oznámovací povinností příslušné obci. Orgány ochrany přírody, tedy odbory životního prostředí dotčených obcí nebo obecní úřady jako takové, však můžou kácení pozastavit, omezit nebo i zakázat, "pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění.“
Podle silničního zákona nesmí vegetace v okolí silnic ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. „Postup na silnici 34 odpovídal formálním požadavkům zákona, s plošným kácením ale souhlasit nemůžeme,“ prohlásil na dnešní tiskové konferenci Tomáš Mařík, vedoucí oddělení ochrany přírody ČIŽP. Podle něj by obce měly souhlasit s kácením jen v případech, kdy stromy mohou být skutečně nebezpečné pro provoz automobilů. Navíc prý zeleň kolem silnic vytváří jediné liniové biokoridory pro živočichy, které v české krajině zbývají, protože remízky a meze zmizely s nástupem průmyslového zemědělství v padesátých letech. Kolem silničních komunikací je však potřeba vysazovat stromy, které jsou k tomuto účelu vhodné a také o porosty dobře pečovat, aby neohrožovaly automobily.
Problémem je podle Jitky Jelínkové z právního oddělení ČIŽP také chování samosprávných obcí, v jejichž kompetenci je ze zákona ochrana životního prostředí. „Svěření stromů rostoucích mimo lesy do ochrany obcí je neštěstí,“ prohlásila Jelínková. Podle ní nejsou menší obce schopné se o volné porosty dobře postarat, kácí se jednak plošně, jednak stromy, u kterých to není potřeba. Když obec požaduje náhradní výsadbu za pokácené stromy, nikdo pak už nekontroluje, zda se skutečně nové stromy vysazují. „Ochrana se nezlepší dokud nebude kompetence svěřena obcím s rozšířenou působností prvního stupně,“ tvrdí Jelínková.
„Rozhodně nechceme, aby z české krajiny zmizela zeleň kolem silnic, která vytváří dominantu krajiny,“ prohlásil ředitel České inspekce životního prostředí Hynek Beneš. Podle něj je důležité rozptýlit představu, že silniční zákon požaduje, aby kolem silnic žádná vegetace nerostla. Podle Tomáše Maříka se v normě o výstavbě silnic první třídy sice hovoří o vzdálenosti čtyř a půl metru od vozovky, kde by neměla být žádná pevná překážka, na druhou stranu se staví brány pro výběr elektronického mýtného, které jsou od vozovky vzdálené jen 1,1 metru.
Od roku 1995 existuje dohoda mezi ministerstvem dopravy, ministerstvem životního prostředí a ministerstvem vnitra o správě porostů kolem silnic. Ta by se měla v nejbližší budoucnosti nově aktualizovat, protože za téměř dvanáct let od jejího vzniku se změnilo velké množství právních předpisů. Plošné kácení však pokračovat nebude, Ředitelství silnic a dálnic se dobrovolně zavázalo tento rok od něj upustit. "Do začátku příští zimy, tedy zhruba do listopadu, by měla být nová dohoda na světě," říká Mařík.
reklama
