Clinton varuje před následky globálního oteplování
Christchurch je sídlem Mezinárodního antarktického centra, hlavního střediska amerických, novozélandských a italských antarktických programů. Právě na tomto místo prezident Clinton vyjádřil své obavy týkající se globálního oteplování.
Clinton poznamenal, že díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou přinutila Novozélanďany, aby nosily pokrývky hlavy a používali další ochranné prostředky kvůli ochraně před rakovinou kůže. Citoval údaje dokládající, že posledních několik let bylo nejteplejších od počátků měření teploty a varoval, že následky pokračujícího globálního oteplování by byly pro svět katastrofální.
Prezident Clinton hovoří o nebezpečí klimatických změn. Foto: Foto: David Scull/Bílý dům
"Pokud nezměníme kurs," řekl prezident, "tak se podle názoru většiny vědců zvýší mořská hladina natolik, že voda pohltí celé ostrovy a pobřežní oblasti. Zintenzívní se bouře, například hurikány, a sucha. Moskyti budou přenášet nemoci jako je malárie přes hranice států do vyšších a vyšších zeměpisných šířek. Tyto nemoci budou ohrožovat stále více lidí - tento jev dnes pozorujeme v Africe."
Přes 150 zemí podepsalo mezinárodní dohodu na summitu v japonském Kjótu v prosinci 1997. V ní slíbili podniknout kroky k omezení skleníkových plynů, o nichž vědci soudí, že přispívají k globálnímu oteplování.
Ale mnoho rozvojových zemí dohodu odmítlo podepsat z obavy, že by tak poškodili svůj ekonomický růst. Prezident Clinton jim adresoval toto sdělení:
"Největší překážkou je to, že lidí v bohatých i rozvojových zemích lpějí na velké myšlence, které již není pravdivá - myšlence, že jediný způsob, kterým se země může stát bohatá a zůstat bohatá, je aplikovat stejný přístup k využívání energie, které přivedl nás, rozvinuté země, do průmyslové éry. Jinými slovy, jde představu, že když nespálíte letos více ropy a uhlí, než jste spálili loni, tak se nestanete bohatšími, nevytvoříte více pracovních příležitostí a nepozvedente více dětí z chudoby. To však již není pravda."
Americký Senát dosud odmítá ratifikovat Kjótskou dohodu o klimatu. Převládá v něm totiž názor, že by rozvojové země, o nichž se předpokládá, že budou v příštím století produkovat nejvíce skleníkových plynů, by měly být do této dohody rovněž zahrnuty.
reklama
