CNN: Asijský mrak sužuje Blízký východ
"Blízký východ je předmětem našeho výzkumu již nějakou dobou, protože zde dochází k reakci mezi atmosférickým znečištěním, prachem a pískem. Podle mého názoru se v této oblasti nevyskytovalo žádné znečištění, ale dnes se ukazuje, že písečné mraky se více objevují ve městech než na poušti," říká Ramanathan.
Moderní velkoměsto Dubaj, pyšnící se bohatstvím výškových budov, bývá zcela obklopeno písečným oparem. Některé "mraky" mohou dosáhnout výšky až 300 metrů. "Ten mrak mohl vzniknout zde, ale také sem mohl putovat ze vzdálenosti stovek kilometrů," říká Ramanathan a dodává, že ještě nebyla dokončena studie vlivu rafinérií, které se vyskytují po celé délce pobřeží.
Ramanathanův tým, jehož výzkum podporuje Program OSN pro životní prostředí, jako první popsal jev nazvaný "Asijský hnědý mrak", clonu vzniklou z prachu a chemických látek, které se do ovzduší dostávají kvůli automobilům, hnacím látkám z rozprašovačů a z průmyslového i zemědělského odpadu. Zahájení celého projektu prosadila Indie, která se tak bránila nařčení, že tento jev má na svědomí její hospodářství.
Ramanathan, který je odborníkem na atmosférické jevy oceánografického institutu na University California, tvrdí, že k celosvětové cirkulaci znečištění nejvíce přispívá Los Angeles, Dillí, Bombaj, Peking a Káhira. "Znečištění z východu Spojených států se během čtyř, pěti dnů dostane do Evropy a během týdne do jižní Asie. Přesun je velice rychlý a to znamená, že z lokálních problémů se stávají celosvětové," dodává indický vědec.
Řada vědců při odhadech dopadů globálního oteplování předpokládá, že klima bude teplejší a vlhčí, kvůli tajícím oblastem věčně zamrzlého ledu. Ramanathan naopak tvrdí, že důsledkem rozšíření clony neprostupných mraků znečisťujících látek bude planeta sušší. "Stále se nemůžeme shodnout na tom, zda zeměkoule bude teplejší a vlhčí nebo teplejší a sušší. Náš tým je přesvědčen o tom, že dojde k velkému snížení vlhkosti a to zejména v tropických oblastech. Mraky prachu snižují množství slunečních paprsků, které dopadnou na hladinu oceánů, čímž dojde k nižšímu odpařování vody i méně častým srážkám." Výzkumy provedené na zemědělské půdě od severních hranice Indie po Himaláje prokázaly, že 15-17 % slunečního záření vůbec nedopadne na zemský povrch.
Podle textu Cable News Network 25. 02. 2004.
reklama
