CNN: Korály v Rudém moři u izraelských břehů téměř zmizely
"Byl to jeden z nejkrásnějších útesů na světě a věřte mi, že jsem je viděl všechny. Byla to perla a je opravdu velmi bolestné vidět ho zanikat," řekl profesor Yossi Lova, mezinárodně proslulý ekolog zabývající se korály. On i ostatní odborníci říkají, že eilatský útes bude brzy zničen, jestliže vláda rychle neuzavře společnosti, které v mořských klecích pěstují kolem pěti milionů ryb ročně a které zde působí bez povolení. "Je za pět minut dvanáct, opravdu poslední možnost zachránit útes," řekl Lova, který eilatský útes studoval po desetiletí. Společnosti, které ryby chovají, ale popírají jakoukoliv přímou spojitost s úbytkem korálů.
Útesy jsou trvale poškozovány již roky, od doby, kdy Eilat i nedaleká jordánská Akaba vyrostly z izolovaných pouštních míst v města s prudce se rozvíjejícím turistickým ruchem. Podle expertů leží počátek škod v roce 1993, poté totiž firmy začaly s masovým chovem ryb. V té době se útesy měly regenerovat, protože čistírna odpadních vod začala zpracovávat eilatský odpad. Místo toho se ničení korálů zrychlovalo a nový přírůstek se začal blížit k nule.
Podle profesora Lovy došlo mezi lety 1993 a 2000 k exponenciálnímu nárůstu produkce ryb z 300 tun za rok až někam k 2000 tun ročně. Tyto ryby vyměšují dusičnany, které podporují rozvoj planktonu, nepřítele korálů. Mořská voda je kvůli nim kalná a temná a brání průniku slunečního světla, které je nezbytné pro život korálu.
Odborníci říkají, že množství dusičnanů vyloučené chovanými rybami činí asi 250 tun ročně. Zpráva, kterou vypracoval mezinárodní tým vědců pro vládu, uvádí, že chov ryb v klecích přispívá asi 90 procenty dusičnanů, které se dostávají do moře v okolí Eilatu. Eilatský záliv je původně oligotrofním mořem, které prakticky neobsahuje dusík. V takových vodách se právě dobře daří korálovým útesům. Korály jsou velmi citlivé organismy, které negativně ovlivňuje, pokud dojde ke zvýšení koncentrace dusíku. "Když si spočítáte, kolik nitrátů se dostává do vody, je to srovnatelné s městem, které má 30 000 obyvatel," řekl oceánograf doktor Amatzia Genin. "Je to ekologická časovaná bomba."
Společnosti, které ryby pěstují, a ti, kteří je podporují, namítají, že průmysl by neměl být zastaven, dokud se nezvratně nedokáže jeho vliv na odumírání korálů. Podle doktora Barucha Rinkeviche ze státem vlastněného Izraelského oceánografického a limnologického výzkumného institutu neexistuje výzkum, který by ukazoval přímou vazbu mezi chovem ryb v klecích a zničením útesu u Eilatu. Nutno dodat, že jedno oddělení tohoto institutu se pěstováním a chovem mořských organismů v mořské vodě zabývá a vyvinulo i způsob chovu ryb v klecích, na kterém stále vydělává.
Lova a jiní mořští biologové tvrdí, že bude trvat roky, než budou dokončeny studie, které definitivně potvrdí, že rybí klece jsou zodpovědné za zničení korálů. Až se tak stane, korály zde již nebudou existovat. Souvislost mezi vysokými koncentracemi dusičnanů a úbytkem korálů je mezi odborníky na mořskou problematiku obecně přijímána.
Útesy v Akabě nebo podél egyptské části Sinajského poloostrova jsou na tom lépe navzdory kvetoucímu turistickému ruchu, i navzdory tomu, že hlavní přístav v Akabě a jordánská města vypouští odpadní vody do moře jen po základní úpravě. Ministerstvo životního prostředí oficiálně sdělilo, že k úniku fosfátů, ropy a jiných surovin v eilatském přístavu téměř nikdy nedošlo a úniky odpadních vod jsou řídké a minimální. Na ústupu jsou i potápěči, problémem proto není ani turismus.
Odborníci dodávají, že jediným faktorem, který odlišuje Eilat na jedné straně a Akabu a egyptský Sinaj na druhé, je chov ryb ve velkých klecích v Eilatu.
Podle článku CNN ze 7. 7. 2004
reklama
