CNN: Ztracená jaderná bomba zřejmě zůstane pohřbena v oceánu
Již v červnu oznámil bývalý voják letectva USA (Air Force), Derek Duke že jeho tým lokalizoval objekt pod hladinou moře v blízkosti Savannah, který vykazuje velké radioaktivní záření. Tiskový mluvčí letectva Frank Smolinsky prohlásil, že informace musí být prozkoumána týmem odborníků z ministerstva energie a ministerstva obrany, který provede nové zkoumání pomocí nejmodernějšího technického vybavení.
 |
|
| Bombardér B-47 z výzbroje amerického letectva US Air Force. | |
| Foto: http://www.af.mil |
Podle tiskového mluvčího až na základě přesných informací padne rozhodnutí, zda se pokusí bombu vyprostit, nebo zda zůstane na místě. Vyšetřování vojenského letectva z roku 2001 skončilo prohlášením, že bomba neznamená pravděpodobně žádné nebezpečí, i když nadále zůstane pod hladinou moře. Naopak podle letectva by vyzvednutí mohlo aktivovat konvenční výbušninu, kterou puma obsahuje, což by ohrozilo nejen záchranný tým, ale zřejmě by došlo i k rozsáhlému poškození životního prostředí. Přes 3,5 metru dlouhá termonukleární bomba vážící 3500 kilogramů obsahuje 180 kilogramů vysoce výbušné látky a stejné množství uranu. Vojenské letectvo zdůrazňuje, že zbraň byla používána pouze pro cvičné účely a neobsahuje rozbušku nutnou pro zahájení nukleární reakce.
Nehoda se odehrála 5. února 1958 nad pobřežím Georgie. Bombardér vzlétl ze základny Homestead na Floridě k simulovanému bojovému letu, ale během něj došlo ke srážce se stíhačkou F-86. Pilot stíhacího letounu se katapultoval. Bombardér byl sice poškozen, ale nadále schopen letu. Jeho posádka se třikrát pokusila přistát na základně Hunter v Georgii s jadernou zbraní na palubě. Jenže z důvodu možné exploze konvenční výbušniny dostala povolení shodit bombu do moře nedaleko pobřeží Savannah. Puma byla svržena z výšky 2 200 metrů v rychlosti letu 370 km. Posádka po bezpečném přistání vypověděla, že při dopadu bomby nespatřila žádný záblesk. Po následujících devět týdnů se letectvo neúspěšně snažilo najít bombu na ploše téměř osmi kilometrů čtverečních v oblasti Wassaw Sound. Konečně 16. dubna 1958 prohlásilo bombu za "nenávratně ztracenou".
Pokusy najít ztracenou pumu se v následujících letech opakovaly, naposledy v roce 2001, kdy se celý případ znovu otevřel na popud republikánského poslance Jacka Kingstona. Podle tehdejších výzkumů se dnes bomba, která se špičkou zavrtala do mořského dna, nachází po vrstvou bahna vysokou 1,5 až 4,5 metru. Zpráva vojenského letectva říká, že "ve shodě s odbornými posudky se domníváme, že nejlepší řešení pro bezpečnost veřejnosti i životního prostředí je zanechat bombu na jejím místě a nadále ji vést v kategorii nenahraditelné ztráty". Podle nevládní organizace Brookings Institutions přišly Spojené státy během studené války při různých nehodách celkem o jedenáct jaderných bomb, které nebyly nikdy vyzvednuty z místa dopadu.
Podle odhadů organizace Greenpeace se na dně světových oceánů nachází celkem 50 jaderných hlavic, většinou z výzbroje bývalého Sovětského svazu. Pravděpodobně nejznámější případ nehody se odehrál v lednu roku 1996 nad oblastí Palomares ve Španělsku. Při čerpání paliva ve vzduchu se letoun B-52 srazil "létajícím tankerem" KC-135 a při následném výbuchu se uvolnily čtyři vodíkové bomby. Všech jedenáct členů posádky zahynulo a dvě bomby při dopadu explodovaly a radioaktivní materiál, včetně plutonia, se rozptýlil na obrovské ploše španělského venkova. Třetí bomba po dopadu nevybuchla a byla vojenskými jednotkami odvezena, čtvrtou hledalo americké letectvo další tři měsíce ve Středozemním moři než se ji podařilo lokalizovat, naštěstí neporušenou. Podle Brookingsova institutu utratily Spojené státy 182 milionů dolarů za likvidaci radioaktivního materiálu a vybudování trvalých úložišť.
Podle článku Larryho Shaughnessy CNN 13. 09. 2004
reklama
