Co čeká Ameriku? Prezidentští kandidáti představili svou ekologickou politiku
 |
|
| Hillary Clintonová během předvolební kampaně v San Antoniu v Texasu. | |
| Foto: www.hillaryclinton.com |
Oba demokratičtí kandidáti zveřejnili na svých webových stránkách rozsáhlé a poměrně konkrétní plány zaměřené především na budoucnost energetiky a změnu klimatu. V jejich úvodu označují Clintonová i Obama za hlavní výzvy hrozbu klimatické změny a rostoucí závislost USA na dovozu ropy ze zahraničí. Oba dokumenty spolu mají vůbec mnoho společného a liší se spíš v podrobnostech a v důrazu na jednotlivá opatření.
Senátorka Clintonová se hlásí ke třem hlavním cílům – do roku 2050 omezit emise skleníkových plynů o 80 % oproti úrovni v roce 1990, dovoz ropy snížit do roku 2030 o dvě třetiny a přeměnit ekonomiku založenou na uhlíku na efektivní zelenou ekonomiku. Předpokládá, že při tom vznikne pět milionů nových pracovních míst.
Clintonová rovněž podporuje zavedení národního emisního stropu a obchodování s emisemi skleníkových plynů. Všechny povolenky by měly být prodávány formou aukcí. Do roku 2025 má pocházet 25 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a výroba biopaliv má v roce 2030 dosáhnout 60 miliard galonů (1 galon = 3,785 l). Pomocí tzv. Strategického energetického fondu by část nákladů na tyto změny měla být přenesena na znečišťovatele. Ropné společnosti dostanou na vybranou mezi investicemi do obnovitelných zdrojů nebo příspěvkem do fondu a budou jim odebrány podpory a daňové úlevy. Federální podporu pro energetický výzkum hodlá Clintonová zdvojnásobit, všechna nová federální výstavba by měla podléhat přísnějším standardům energetické efektivity a u fungujících staveb by měl být proveden audit a energetická vylepšení s využitím nových technologií. V plánu jsou slíbeny i rozsáhlé investice do zateplení 20 milionů domácností s nízkými příjmy, půjčky a úlevy pro občany s průměrným příjmem a roční příspěvek jedné miliardy dolarů na vylepšení energetické účinnosti škol a dalších veřejných budov. Rozvoj drobných obnovitelných zdrojů mají podpořit daňové úlevy a garance spravedlivého výkupu energie.
V oblasti dopravy navrhuje Clintonová zvýšit dotace pro veřejnou dopravu a podpořit meziměstské vlakové spojení. Prosazuje urychlení vývoje vozidel s hybridním pohonem – k tomu má přispět nákup sta tisíc hybridních aut pro potřeby federální vlády do roku 2015, podpora výzkumu a vývoje účinnějších baterií a snižování nákladů i daňové úlevy pro kupce těchto vozů. Do roku 2030 by se měly zvýšit i povinné standardy průměrné spotřeby na 55 ujetých mil na jeden galon paliva, což je víc než dvojnásobek dnešních limitů.
V plánu je navrženo rovněž zpřísnění standardů pro energetickou efektivitu spotřebičů, rozšíření počtu výrobků, pro které je jejich dodržování povinné, a postupné stažení tradičních žárovek z výroby. Dalšími prioritami energetické politiky Clintonové jsou podpora projektů geologického ukládání oxidu uhličitého a vývoj nové digitalizované elektrické přenosové sítě. Senátorka je proti těžbě ropy v Arktické národní rezervaci (ANWR – Arctic National Wildlife Refuge).
V mezinárodní politice by podle Clintonové měly USA převzít vedoucí úlohu v jednání o nové dohodě, která po roce 2012 nahradí Kjótský protokol, a dostat k jednacímu stolu taky Indii a Čínu. Clintonová rovněž prosazuje vytvoření nové platformy, kde by spolu jednali pouze největší světoví znečišťovatelé ze států G8 i rozvojových zemí.
 |
|
| Barack Obama na předvolebním setkání ve Westerville ve státě Ohio.Tato fotografie je zveřejněna pod licencí Creative Commons. | |
| Foto: www.flickr.com |
Barack Obama navrhuje shodný systém obchodování s emisemi jako jeho soupeřka, rovněž s cílem dosáhnout snížení emisí o 80 % do roku 2050. Plánuje investovat během deseti let 150 miliard dolarů do podpory nové generace biopaliv a rozvoje potřebné infrastruktury, do vývoje komerčně dostupných hybridních vozů a obnovitelných zdrojů energie, do nízkoemisních uhelných elektráren a nové elektrické přenosové sítě. Stejně jako Clintonová navrhuje zdvojnásobit federální podporu pro výzkum a vývoj v energetice a kromě toho zavést kapitálový fond k urychlení uvádění nových objevů do praxe a rozsáhlý program školení pracovníků v zelených technologiích.
Obama chce rovněž dosáhnout v roce 2030 výroby 60 miliard galonů biopaliv a snížit tak závislost na dovozu ropy alespoň o 25 %. Klade však větší důraz na podporu biopaliv z lokálních zdrojů a na finanční podporu budování nových rafinérií s účastí místního kapitálu. Do konce prvního funkčního období chce Obama prosadit, aby všechny nové automobily umožňovaly provoz na biopaliva. Zvažuje i zákaz výstavby nových uhelných elektráren starého typu a naopak podporuje technologie geologického ukládání CO2, které by se měly stát po dosažení komerční dostupnosti povinnými. Navrhuje stejné standardy pro spotřebu paliva jako Clintonová, navíc však přichází s dalším nízkouhlíkovým standardem, který by měl zajistit snížení emisí skleníkových plynů během celého výrobního cyklu biopaliv o 10 % do roku 2020. Shodný je i jeho požadavek na 25% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2025. Toho by chtěl dosáhnout především pomocí už zmíněných investic a taky prodloužením daňových úlev na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
V oblasti energetických úspor a efektivity je Obama ambicióznější. U všech nových federálních budov chce do pěti let dosáhnout o 40 % vyšší efektivity při spotřebě energie a nulových emisí do roku 2025. Podobné standardy mají být postupně nastaveny pro celý stavební průmysl. Obamova zahraniční politika v souvislosti s klimatickou změnou je ve své podstatě totožná s postojem Clintonové. Oba demokratičtí kandidáti chtějí rovněž bojovat proti dalšímu odlesňování a dopomoci rozvojovým zemím k čistšímu rozvoji.
Jako jediný ze čtyř probíraných kandidátů se Obama konkrétněji vyjádřil k otázkám ochrany přírody. Kromě toho, že je proti těžbě ropy v ANWR, se zasazuje například o obnovu a ochranu mokřadů, o zpřísnění ochrany v oblasti Velkých jezer a navrhuje opatření, která mají zlepšit a rozšířit územní ochranu přírody. Společně s Clintonovou usilují o zpřísnění limitů pro některé znečišťující látky a chtějí posílit postavení EPA (Environmental Protection Agency – americká obdoba ministerstva životního prostředí).
 |
|
| Prezidentský kandidát John McCain. | |
| Foto: www.johnmccain.com |
Oba republikánští kandidáti nikdy nezveřejnili tak podrobné plány jako demokraté a uvádění podrobností, závazků a konkrétních čísel se spíš vyhýbají. Trochu víc je možné zjistit z debat a proslovů v jednotlivých státech a ze zveřejněných odpovědí na otázky voličů. Obecně oba zdůrazňují, že péče o životní prostředí má vycházet z konzervativních hodnot a z konceptu správcovství přírody, kterou lidem svěřil Bůh. Oba taky do značné míry spoléhají na síly volného trhu.
Mike Huckabee vyhlašuje jako jednu ze svých priorit energetickou nezávislost USA a slibuje, že by tohoto cíle dosáhl do konce svého druhého volebního období. Propracovaný plán energetické budoucnosti však dosud nepředložil. Obecně mluví o rozvoji všech druhů alternativních energií, na prvním místě uvádí energii jadernou, dál energii větrnou, sluneční, vodík, čisté uhelné technologie, biopaliva a biomasu. Požaduje urychlené budování infrastruktury pro automobily na bioetanol a biodiesel. V sekci o zemědělství navrhuje také rozšířené využití zbytků ze zemědělské výroby, potravinářských odpadů, tuků a použitých olejů a jímání metanu z chovů dobytka.
Huckabee podporuje těžbu ropy v Arktické národní rezervaci – na rozdíl od McCaina, který se jako jediný republikánský kandidát postavil proti těžbě. Jako jeden z mála republikánů je Huckabee pro zvýšení standardu spotřeby na 35 mil na galon paliva. Bloomberg News 13. října uvedly, že Huckabee se jako druhý republikán po McCainovi přihlásil k zavedení emisního stropu a obchodování s emisemi skleníkových plynů, žádné redukční cíle však nestanovil. Z obnovitelných zdrojů by podle něj mělo do roku 2020 pocházet 15 % elektřiny. Na otázku, jestli jsou lidé hlavní hnací silou změny klimatu, opakovaně odpověděl, že si tím není jist, a ve své řeči ve Washingtonu DC ostře vystoupil proti Kjótskému protokolu a jakýmkoliv závazkům uvaleným na USA zvenčí.
Senátor John McCain je mezi republikány považován za černého koně v oblasti ochrany životního prostředí a jako jediný se častěji vyjadřuje k otázce změny klimatu. V Senátu se opakovaně snažil prosadit legislativu uzákoňující povinné snížení emisí skleníkových plynů a je spoluautorem prvního takového návrhu z roku 2003. Aktivně usiluje o zavedení emisního obchodování a navrhuje snížení emisí o dvě třetiny do roku 2050. V roce 2002 hlasoval pro zvýšení standardů spotřeby paliva na 36 mil na galon a podle The New York Times přislíbil prosazovat i standardy mnohem přísnější. Úspěšně bojoval za omezení přeletů soukromých letadel nad Grand Canyonem. Podporuje biopaliva a auta s hybridním pohonem, je ale proti dotacím pro obnovitelnou energii. Naopak prosazuje nepřímou podporu a úlevy pro jadernou energetiku, které je silným zastáncem. The New York Times uvedly, že McCain souhlasí s podpisem Kjótského protokolu pod podmínkou, že se připojí Čína a Indie.
Článek je převzat z tištěného Ekolistu 03/2008.
reklama
