Co jsou biopotraviny a kde je koupit?
Biopotraviny jsou produkty ekologického (též biologického, organického nebo alternativního) zemědělství. "Ekologičtí" zemědělci hospodaří na 2,6 % zemědělského půdního fondu České republiky (na rozdíl od "západních" evropských zemí, kde se ekologicky hospodaří v mnohem větší míře, např. v Rakousku zaujímá ekologické zemědělství 10 % a ve Švédsku dokonce 13 % zemědělského půdního fondu). Počátky ekologického zemědělství u nás spadají do období kolem roku 1990, kdy začalo Ministerstvo zemědělství poskytovat ekofarmářům pravidelné dotace a kdy vznikl také svaz sdružující tyto farmáře - PRO-BIO Šumperk.
Hlavními zásadami ekologického zemědělství je hospodařit co nejšetrněji ve vztahu k životnímu prostředí a produkovat co nejkvalitnější potraviny s minimálním obsahem škodlivých látek. Tento způsob hospodaření není založen na intenzitě, to znamená, že cílem není "vyrobit" co největší množství potravin. Ekologické zemědělství se snaží zákazníkovi nabídnout nutričně i senzoricky kvalitní výrobky, při jejichž produkci byla dodržována určitá ekologická, etická a hygienická pravidla. Konkrétně to znamená, že ekologicky hospodařící farmář nesmí při pěstování používat žádné chemické ochranné prostředky ani hnojiva, jejichž rezidua by mohla mít negativní účinek na lidské zdraví a životní prostředí. Pěstování zemědělských plodin je založeno především na promyšleném osevním postupu (pravidelné střídání plodin na poli tak, že předešlá plodina a její účinky na půdu mají pozitivní vliv na plodinu následující), používání agrotechniky a biologických prostředků, jež nezanechávají žádná nebezpečná rezidua.
Stejně tak jako pěstování plodin tak i chov hospodářských zvířat se v mnohém liší. Produkty označované jako BIO pocházejí ze zvířat, která mají neporovnatelně hodnotnější a radostnější život, než jejich kolegové z klasického zemědělství. Při pohledu na usmažený řízek či vaječnou omeletu si asi stěží někdo uvědomí, co všechno předcházelo tomu, než se mu zmíněný pokrm dostal na talíř. Krávy, uvázané celý život na jednom místě bez možnosti přirozeného pohybu, sloužící pouze jako stroje k výrobě mléka, slepice nacpané po čtyřech v těsných klecích, jejichž jedinou životní náplní je zobat krmení a produkovat co největší množství vajec, či transportéry doslova přecpané zvířaty, která jsou nucena v nich trávit cestu na jatky trvající několik hodin či dní. To je pouze malá ukázka toho, jak se se zvířaty v klasickém zemědělství zachází. V ekologickém zemědělství nejsou zvířata považována pouze za prostředky používané k produkci masa, mléka či vajec, ale je na ně pohlíženo jako na živé, citlivé bytosti schopné vnímat bolest a strach stejně jako člověk. Způsob chovu je založen na respektování fyziologických a etologických požadavků zvířat. Zvířata jsou nejčastěji chována na pastvinách s možností přirozeného pohybu na čerstvém vzduchu a ve skupině svých druhů. Krmiva musí být vyrobena z ekologicky pěstovaných plodin, bez obsahu syntetických aditiv, jako jsou stimulátory růstu, antibiotika či konzervační, aromatické a zchutňující látky. Proto mají tato zvířata o něco nižší přírůstky a produkci, tak jak to odpovídá jejich přirozenosti. Před porážkou jsou zvířata ponechána několik hodin, aby se uklidnila, aby se stres nepodílel negativně na kvalitě masa. Tyto a mnoho dalších zásad, uvedených v Metodickém pokynu ekologického zemědělství, musí být dodržovány a dochází k jejich pravidelné přísné kontrole. O kontrolu se z pověření Ministerstva zemědělství stará nevládní organizace KEZ (Kontrola ekologického zemědělství), která při porušení nebo nedodržení některého pokynu zbavuje farmáře možnosti používat známku BIO.
Jak již bylo uvedeno výše, ekologické zemědělství se neřídí heslem "vyprodukovat co nejvíce nejlevnějších potravin". Je pravda, že vzhledem k nižším výnosům, přírůstkům i dojivosti jsou biopotraviny asi o třetinu dražší, než jsme zvyklí u potravin z konvenčního zemědělství. Je nutno si však uvědomit, že v tomto případě člověk platí nejen za hodnotnější a zdravotně nezávadné výrobky, ale rovněž tak podporuje ekologicky šetrný způsob zemědělství, který se podílí na zlepšování našeho životního prostředí.
A jaké konkrétní biopotraviny je možno si koupit a kde ? Z nabízených biopotravin zaujímají na našem trhu největší místo klasické i méně známé obiloviny (pšenice špalda, pohanka, jáhly) a výrobky z nich (mouka, krupice, těstoviny, vločky, musli, bulgur, kroupy, slané pečivo), dále pak luštěniny (hrách, fazole, cizrna). Z mléčných výrobků převažují sýry z kravského, kozího i ovčího mléka a letos na jaře byl na trh uveden první certifikovaný biojogurt VIA NATUR (pocházející oproti BIO Danone nebo Dr. Bio opravdu z ekologického zemědělství). Je vyráběn buď v klasické bílé podobě nebo ve třech různých příchutích bez použití jakýchkoliv konzervačních látek, barviv nebo zchutňovadel. Co se týče "biomasa", je možno ho koupit buď přímo v místě farmy, stejně tak jako vejce, mléko či tvaroh", nebo využít nabídky některých velkých hypermarketů (např. Hypernova, Billa, Carefour).
V současné době nabízí velký sortiment biopotravin většina supermarketů, které mívají pro tento účel vyhrazeno několik regálů. Další možností je využít některý ze specializovaných obchůdků se zdravou výživou (např. COUNTRY LIFE), kde navíc máte příležitost sehnat zajímavé recepty a další informace. V neposlední řadě si můžete dojet pro biopotraviny přímo na farmu, kde provozují tzv. "prodej ze dvora". Farmáři bývají velmi ochotní, rádi vám ukáží své hospodářství a vy budete mít šanci prohlédnout si prostředí, ve kterých žila zvířata a byly pěstovány rostliny, z nichž potraviny pochází.
Až tedy budete příště zase projíždět s nákupním vozíkem mezi regály, zkuste věnovat větší pozornost výrobkům se zelenobílou známkou s nápisem BIO a udělat tak něco pro své zdraví a životní prostředí.
reklama
