Co změní Cyklostrategie?

Vypracováním Cyklostrategie bylo ministerstvem dopravy pověřeno Centrum dopravního výzkumu (CDV). Začalo na ní pracovat začátkem roku 2001. Kromě CDV se do práce zapojila celá řada institucí, úřadů, vysokých škol, firem, ekologických organizací i jednotlivců. "Na každém resortu, kraji, městě, v neziskovkách jsme se snažili najít partnery, kteří mají o danou problematiku zájem. Osobně tyto získané kontakty beru jako největší kapitál Cyklostratrategie," říká jeden z jejích koordinátorů, Jaroslav Martínek z CDV. "Její schválení je politickým posvěcením záměru mnoha zapálených lidí. Cyklostrategie nabízí koordinaci, aby pravá ruka věděla, co dělá levá," vysvětluje jeden z významů Cyklostrategie.

Cíle už jsou
Nejvíc prostoru je v dokumentu věnováno popisu současného stavu cyklistické dopravy v ČR. Následuje analýza, která rozebírá silné stránky cyklodopravy. Mezi ně patří například podpora cyklistiky v mezinárodních smlouvách, v programových prohlášeních a územních plánech; cyklistika je u nás také nejrozšířenější sportovní aktivitou a daří se ji dobře propagovat na internetu. Naopak slabými stránkami jsou třeba nedostatečná finanční podpora z veřejných rozpočtů, absence ucelené propagace cyklodopravy, vysoká nehodovost cyklistů a také nedostatečná legislativa. Pak přicházejí na řadu příležitosti, které autoři vidí mimo jiné v zapojení cyklodopravy do integrovaných dopravních systémů, v možnosti čerpání prostředků z fondů EU a rovněž ve snížení hlukové zátěže. Cyklistika musí ale čelit i ohrožením, mezi která autoři počítají například nedostatečnou bezpečnost uložení kol, nevyužití území podél vodních toků nebo nedostačující komunikaci při prosazování Cyklostrategie.

Ilustrační foto: Martin Mach/Škola ekologického myšlení

Následně jsou definovány cíle, kterých by mělo být dosaženo. Ve městech a po celém území ČR má být vybudována bezpečná síť cyklostezek, cyklistika má sloužit k rozvoji turistického ruchu, posílit ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel, měla by se víc rozvinout cyklodoprava pro denní využití.

Půlhodinka nikoho nezabije
Celý dokument se opírá o argument, na který by politici mohli slyšet - zdraví lidí. Používání bicyklu má být vhodnou zdravotní prevencí - 30 minut ostré chůze či jízdy na kole po většinu dní v týdnu může snížit na polovinu riziko vzniku srdečních chorob, cukrovky, obezity. Cyklistika má oproti chůzi navíc výhodu, že snižuje zatížení kloubů dolních končetin.

Argumentů je však víc. Kolo je daleko šetrnější k životnímu prostředí než auto, je levnější, nemá takové nároky při parkování, nevytváří zácpy a dopravní kolapsy. Přesto zájem o tento druh dopravy v minulých letech klesal, a to nejen v ČR. Podle deníku Právo se několikaleté snažení o naplnění britské cyklostrategie minulo účinkem - od roku 2001 počet cyklistů klesá, třebaže se počítalo, že se do roku 2012 zvýší desetkrát.

"Velká Británie nám poskytla svou cyklostrategii a snažila se nám ukázat, kde udělali chyby. Možná proto v naší Cyklostrategii nejsou cíle typu ‚Zvýšíme ...'. Prostě chceme pro to udělat maximum a lidé se buď pro kolo rozhodnou, anebo ne," říká Martínek.

Jedním z hlavních důvodů, proč lidé neradi používají kola, je strach z nehody. Výzkum CDV ukázal, že lidé hodnotí na ulicích jako nejohroženější právě cyklisty (64 %), následně chodce (30 %), o posledních 6 % se dělí rovným dílem auta a motorky. Strach z nehody je zapříčiněn tím, že pro cyklistickou dopravu je zatím jen málo speciálních komunikací (cyklostezek), které cyklistu oddělují od aut. Nejčastěji jsou cyklisté odbyti zřízením cyklotras. Je to řádově levnější a bez velkých stavebních úprav - prostě se jen přidělají žluté cedulky podél stávajících komunikací. Podle Jaroslava Martínka by kvalitní cyklostezky zvýšily jak mobilitu, tak pocit bezpečí cyklistů.

Ber, kde najdeš
Reliéf krajiny při současné technické úrovni kol není rozhodující. Města jako Ústí nad Labem, Liberec či Jihlava investují do cyklistické dopravy stejně jako typicky cyklistická města Olomouc nebo České Budějovice. Rozhodující je zjevně ochota vůbec investovat. Peníze však zřejmě budou bolavým místem Cyklostrategie. "Nemohli jsme financování dát do Cyklostrategie přímo, to by nám ministerstvo financí smetlo se stolu," říká Jaroslav Martínek. Počítá se s formou "vstřícného financování" - tzn. využití každé příležitosti z různých zdrojů: z EU, ministerstev, krajů, obcí i podnikatelské sféry. Jinými slovy: ber, kde najdeš. Na to, aby stát vyhradil pro rozvoj cyklistické dopravy konkrétní sumu ze svého rozpočtu, nemá zatím cyklistika mezi politiky dostatečnou váhu ani vážnost.

Ale ani politická vůle není všechno. "Pokud má nějaká cyklostrategie uspět, pak je kromě politické vůle a řady jiných věcí nezbytné i štěstí. Je totiž pravděpodobně důležitější, než si kdokoliv z nás myslí," říká Oliver Hatch, britský rada pro Národní cyklostrategii.

Článek byl pod názvem Hodně štěstí, cyklistiko! napsán pro tištěný EkoList č. 8-9/2004.