CONDOR: Je poslední šancí Chile skutečně atomová energie?
Argentina musí uspokojovat vlastní rostoucí energetické nároky a export je kvůli tomu značně redukován. Tato omezení se Chile bolestivě dotkla, protože přes 90 % plynu, který využívají chilské domácnosti, pochází právě ze sousední Argentiny. Stejně tak i v průmyslové oblasti došlo k výraznému nárůstu nákladů. Zlepšení zatím není v dohledu a experti odhadují, že energetická krize potrvá zhruba čtyři až pět let.
Místní ložiska plynu totiž nejsou dostatečná a nemohou uspokojit jak argentinskou, tak chilskou poptávku po energii. Z krátkodobého hlediska je pro Chile značně komplikované najít nějaké východisko a pro hledání nových zdrojů energie je potřeba značných finančních prostředků, kterých je nedostatek. V současné energetické krizi vidí svoji šanci právě zastánci atomové energie.
Celkem 80 % celosvětově produkované energie pochází z fosilních paliv, jako je ropa, plyn a uhlí. Jejich rezervy se ale ztenčují, dobývání je nákladné a využití je kvůli uvolňování oxidu uhličitého škodlivé pro světové klima. Současně ale spotřeba energie enormně roste a podle studie společnosti Shell vzroste do roku 2050 až na dvojnásobek.
Právě štěpení jádra nabízí lákavé řešení. Nese s sebou sice určitá nebezpečí a pro veřejnost je celý proces těžko pochopitelný, ale neprodukuje žádné klimatické jedy. Razantně stoupající ceny ropy, benzínu a opětovně i plynu nechávají země s vysokým podílem atomové energie poměrně klidnými a jejich hospodářství se obejde bez omezování dopravy a domácnosti bez dočasných omezení dodávek energie. Nový pohled na spotřebu energie se objevuje ale i v západních průmyslových státech. Např. Německo využívá jako energetické zdroje slunce, vodu a vítr. Otázkou ale zůstává, zda budou tyto zdroje dostatečné.
Francie proto staví na jaderných elektrárnách a chce i nadále svých 59 reaktorů nahrazovat novými. Ve Finsku vznikne evropský tlakovodní reaktor a Jižní Afrika plánuje vybudovat reaktor vysokoteplotní. V jižní a východní Asii se v současné době buduje 20 jaderných reaktorů a dalších 40 se plánuje. Ve všech světových laboratořích na výzkum jádra a energetiky vědci pracují na vývoji nového typu generátoru a jaderná energie by mohla být jedním z řešení energetické krize.
Stejným směrem se ubírají úvahy i v Chile. Podle některých názorů by právě tento zdroj energie mohl vyřešit místní problémy a je vhodná doba o něm začít uvažovat. Její odpůrci ale poukazují na rizika, která s sebou nese. Ačkoliv je podobná katastrofa jako v Černobylu dnes již vyloučena, určitá rizika stále přetrvávají, a to například v souvislosti s teroristickými útoky. Vedle toho existuje také problém se zneškodňováním a ukládáním radioaktivního odpadu, což je značně nákladné a často se neobejde bez masivních veřejných protestů.
V případě Chile by ale ani vybudování jaderné elektrárny neznamenalo rychlé vyřešení energetické krize, protože podle odhadů by dvě středně velké elektrárny o výkonu 400 MW mohly být uvedeny do provozu nejdříve v roce 2015. Tato země bude tedy i nadále závislá na nespolehlivém zásobování z Argentiny a definitivní řešení je dlouhodobou záležitostí. Pro mnohé je ale už nyní za pět minut dvanáct.
Podle článku Arne Dettmanna Condor online 12.5. 2005.
reklama
