Cunami – příroda ničila i chránila
Zemědělství je těžce poškozeno. Ovocné stromy jsou polámané, plodiny zasolené, tím pádem nepoužitelné. Představitelé zemědělců na Srí Lance prohlásili, že potrvá alespoň 10 let, než se tamější zemědělská produkce obnoví. Patrick Fuller z Mezinárodního ústavu pro vodní hospodářství v Kolombu je ale optimista: „Monzunové deště spláchnou jakékoli zbytky soli z kontaminované půdy.“ Všechny aspekty poškození přírody, včetně možného znečištění pobřeží ropou nebo chemickými látkami z průmyslových podniků, posoudí projekt Programu pro životní prostředí OSN (UNEP). Výsledky ovšem budou známy nejdřív na únorovém zasedání UNEP v keňském Nairobi.
Podmořská skládka
„Pokud se mořská sůl dostala do podzemních zdrojů vody, může být dané místo neobyvatelné po desítky let,“ říká Neil Britton z Národního výzkumného ústavu pro vědu o zemi a prevenci katastrof v Japonsku. Nejhůře jsou na tom obyvatelé malých ostrůvků, například korálových atolů. Ti dosud získávali dešťovou vodu z pórů vápencových skal, tvořících mělké trubkovité „kolektory“. Ostrované vodu čerpali s pomocí mělkých vrtů nebo jam. Tyto kolektory budou nepoužitelné až několik let, dokud je déšť znovu nevymyje a neobnoví. Mezitím však obyvatelé z ostrovů odejdou kvůli obživě.
 |
|
| Vlak vykolejený vlnou cunami, Srí Lanka. | |
| Foto:Green Hope |
Očekávání, že o obživu přijdou i lidé pořádající exkurze za krásami korálových útesů se možná nenaplní. Podle potápěčů byly například korály na thajském ostrůvku Koh Phi Phi, známém z amerického filmu Pláž, zničeny jen asi z 5 procent. A přitom zpětná vlna spláchla do moře množství odpadků, které se jen tak nerozloží: televize, počítačové monitory, plastové lahve a židle, sanitární potřeby apod. Biologové říkají, že ač vlna dosáhla při nárazu na pobřeží výšky až 11 metrů, pod hladinou, zdá se, došlo jen k mírnému pohybu. Dobrovolníci z řad potápěčů odpadky postupně z okolního moře odstraní. Problém, jak obnovit zdejší turistiku, tkví spíš na pevnině, kde byla zničena infrastruktura. I proto se ozývají hlasy, že by se zdejší příroda měla nechat raději odpočinout. „Cítím, že některé oblasti musejí být nepřístupné, včetně zákazu pro potápěče,“ řekl Petipong Pungbun Na Ayudhya, úředník thajského ministerstva životního prostředí.
Zlaté mangrovníky
Indonéský ministr lesnictví Malam Sambat Kaban se zase nechal v půli ledna slyšet, že na zranitelných pobřežích vláda nechá znovu vysadit nejméně 30 000 hektarů mangrovníků jako ochrannou bariéru před možnými budoucími cunami, ale i před tajfuny. Mangrovníky jsou stále zelené stromy a keře, rostoucí na kořenech podobných kůlům či pilotám a tvořící pobřežní houštiny. Mnoho (asi 30 procent) jich muselo v posledních desetiletích ustoupit drobným rybím a garnátím farmám. V Thajsku dokonce 80 procent.
Obranná opatření před přílivovou vlnou by měla podle odborníků zahrnovat nejen výsadbu mangrovníků, ale i obnovu písečných dun a původních lesů. Ministr Kaban říká, že zalesňovací program bude obsahovat i jiné stromy, například borovice a mandlovníky. Přesto zdůrazňuje důležitost mangrovníků: „Na ostrově Simeuleu jsou velmi dobré mangrovníky a bylo to území s nejmenším počtem obětí. Mangrovníky ostrov ochránily.“ Na Maledivách přičítají nízký počet obětí zase korálům, které vlnu zpomalily, rozptýlily a ubraly jí energii.
Po katastrofě se nenašlo jediné mrtvé divoké zvíře, dokonce prý ani králík nebo zajíc. Toto zjištění nahrává tvrzením o jakémsi „šestém smyslu“ zvířat, který je včas varoval, aby utekla do bezpečí. Dosud o něm ale nebyly podány přesvědčivé důkazy. Přírodovědec Gehan de Silva Wijeratne ze Srí Lanky tvrdí, že zvířata varoval především výborný sluch. „Navíc sloni mají v nohou jakási čidla, která cítí zemské vibrace, a jsou schopni detekovat i infrazvuk, který lidé neslyší,“ doplňuje svá tvrzení. Očití svědkové v národním parku Yala na Srí Lance tvrdí, že zvířata začala unikat nebo hledat úkryt v momentě, kdy se černé vlny vynořily nad oblíbeným piknikovým místem na pobřeží parku.
Tady želva, přepínám
Cunami způsobilo kromě velkých škod i jednu malou službu biologům. Vlny totiž vyvrhly v Thajsku do vnitrozemí nejméně 26 živých karet obrovských, z toho jednoho želvího samce. Biologové byli nadšení. „Nikdy předtím jsme nebyli schopni dát vysílačku želvímu samci, na pobřeží se s nimi nedá setkat. Tato náhoda nám pomůže porozumět tomu, jak a kde žijí,“ vysvětluje Kongkiat Kittiwattanawong, biolog z mořského centra v Pchúketu. Obává se ale, zda cunami nenaruší želvám období snášení vajec, protože místa jejich hnízdění se změnila k nepoznání, mohou na nich být trosky domů či lodí. Někteří ochránci přírody se ale domnívají, že cunami zničením rybářských lodí i turistiky přinesla klid do vod kolem ostrova a želvy opět přijdou.
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu únor 2005.
reklama
