Cyklističtí stratégové rokovali
Setkání, na které se sjely odhadem víc než dvě stovky odborníků, zástupců samospráv a krajů i organizací, jež se z nejrůznějších důvodů cyklistickou dopravou zabývají, začalo společnou vyjížďkou. Zrovna v tu chvíli se ale do Javorníků přihnala studená fronta, takže se cyklisté taktak stihli před deštěm vrátit do konferenčních sálů. Deštivé a chladné počasí je tam drželo další dva dny a až poté účastníci vyrazili i do terénu.
První den proběhly prezentace všech krajů ČR, což byla v podstatě přehlídka provedených investic. Padaly milionové částky, které byly vynaloženy na stavbu cyklostezek. Obvykle se cena za kilometr cyklostezky pohybovala okolo 3–4 milionů korun za kilometr, rekordní byl asi jeden úsek cyklostezky v Ústí nad Labem, kde se cena vyšplhala na 25 milionů za kilometr. Zajímavé je, že na jednotlivých krajských úřadech se cyklistické dopravě nevěnují jen odbory dopravy, ale často i životního prostředí, regionálního rozvoje, a v Plzeňském kraji dokonce i odbor kultury a památkové péče.
 |
|
| Jaroslav Martínek, hlavní hybatel cyklostrategie. | |
| Foto: Hanka Hermová/EkoList |
Prezentace krajů nabíraly trochu soutěživou atmosféru, kde se dalo na cyklistiku víc, a hlavní pořadatel a moderátor Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu to podporoval: „Cyklistická doprava se dá dělat kdekoliv. Příkladem je třeba Zlín. Nemá cenu se vymlouvat na kopcovitý terén.“ Jaroslav Martínek rovněž zmínil, že nejštědřejší je kraj Olomoucký, ač je paradoxně nejchudší. Nedostatek peněz na cyklostezky podle Martínka tedy není zrovna pádný argument.
V příspěvcích byly zmíněny ale i různé nedostatky, které se na už vystavěných cyklostezkách začínají mimoděk projevovat. Mezi nejčastější uvedené problémy patří nedostatečná kapacita cyklostezek. Některé kraje, například Zlínský, hlásily taky vyšší podíl in-line bruslařů než cyklistů na stezce a konflikty mezi cyklisty a bruslaři. Problémem prý rovněž bývá, že lidé na stezku najíždějí z různých stran, jako nedostatek se u stezek ukazují i chybějící parkovací místa. Zástupce Ústeckého kraje například řekl: „Do budoucna se musíme polepšit a navrhovat stezky komplexně včetně parkovišť, protože až 60 % uživatelů jsou bruslaři.“ Zástupce Moravskoslezského kraje zase upozornil na odpočívky, které nestačí jen vybudovat, ale je třeba se o ně starat a udržovat, jinak brzy podléhají vandalům. Kraj Vysočina oznámil, že od letošního roku kvůli absolutnímu nezájmu cyklistů nebude provozovat cyklobus.
Kladně byla naopak hodnocena skutečnost, že se cyklostezky a cyklotrasy stavějí tématicky, což pomáhá zejména rozvoji cykloturistiky. Zmiňována byla například Energetická cyklostezka na jižní Moravě, která je exkurzí od nejstaršího období výroby elektrické energie po současnou epochu a jejíž výstavbu podpořila jaderná elektrárna Dukovany. Zmíněna byla taky Čarodějnická cyklotrasa na Jesenicku, která vede kolem pomníčků připomínajících čarodějnické procesy, a Santiniho cyklotrasa vedoucí okolo nejvýznamnějších staveb Jana Blažeje Santiniho-Aichla na Žďársku.
Druhý den probíhaly prezentace souběžně ve dvou sálech (kromě tří ranních přednášek hostů), takže se nedalo stihnout všechno. Jedním z hostů byla Eva Štěrbová, která na univerzitě v Barceloně zpracovává doktorskou práci týkající se rozvoje cyklistické dopravy v různých městech Evropy. Mimo jiné upozornila na to, že Česká republika má velký potenciál pěší dopravy. „Měli bychom si vážit pěší dopravy a nevytlačovat pěší cyklostezkami. Spíš cyklostezky stavět tam, kde je potřeba cyklisty dostat ze silnice nebo z MHD. Nestavět cyklostezky na úkor chodníků, ale na úkor komunikací pro motorovou dopravu.“
Jako další host vystoupil Dafydd Davis, velšský odborník na stavbu singltreků, tedy rekreačních stezek pro terénní cyklistiku a smíšené užívání. Z jeho příspěvku kromě jiného vyplynulo, že v Británii je před spuštěním výstavby stezky zcela běžné udělat si rozsáhlý a velice pečlivý průzkum trhu, aby se projekt neminul se svou cílovou skupinou uživatelů, a že výstavba singltreku – aby skutečně fungoval a byl udržitelný – musí mít naprosto do detailu rozmyšlené všechny aspekty.
Třetí host, Gerd-Axel Ahrens z univerzity v Drážďanech, upozornil na to, že plánování cyklistické dopravy nemůže být v rozporu s ekonomikou, jinak z toho plynou jen problémy. Například po příliš restriktivním plánování cyklostezek přišla výměna městských zastupitelů, kteří následně opatření pro cyklisty zrušili.
 |
||
| Cena za kilometr cyklostezky se obyčejně pohybuje kolem 3-4 milionů Kč. | ||
| Foto: Hanka Hermová/EkoList |
Další přednášky probíhaly v tématických blocích věnovaných například zdraví, cykloturistice i technické podpoře cykloturistiky i cyklodopravy. Zmíněno bylo například, že při výstavbě cyklostezek nejde jen o dopravu, ale i o zdravotní stav obyvatelstva. Ve Švédsku spočítali, že jedna švédská koruna investovaná do cyklostezky přinese až osm korun uspořených na zdravotní péči. Zajímavý byl i příspěvek Petra Kratochvíla z agentury CzechTourism, který popsal nedostatky cyklotras v ČR: špatné a mnohdy zavádějící značení, žádná starost o cyklotrasy po jejich dostavění a nedostatečný monitoring skutečného využívání cyklotras. Radka Žáková, cykloprůvodkyně z Plzeňska, která hovořila hlavně o cykloturistice, jako jedna z prvních upozornila na to, že cyklisté se dělí do skupin (označila je jako rodiny s dětmi, pohodové cyklisty, dálkové cyklisty a bikery) a každá z těchto skupin má jiné nároky a požadavky na cyklotrasy i cyklostezky. Velkou část účastníků konference nalákal – a to i přesto, že ve vedlejším sále zrovna hovořil ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek – rovněž pozdně odpolední blok přednášek o přírodních cestách, kde znovu vystoupil už zmíněný Dafydd Davis a taky zakladatel České mountainbikové asociace Tomáš Kvasnička. O přírodních stezkách se hovořilo dlouho do večera a i druhý den bylo slovo singltrek v rozhovorech účastníků frekventovaným pojmem – ať už ironicky nebo vážně.
Čtvrtý den konference došlo na její praktickou část. Hned ráno proběhlo slavnostní otevření dalšího úseku cyklostezky ve Velkých Karlovicích. Zbrusu nová asfaltová stezka široká tři metry má sloužit kromě cyklistů i chodcům a bruslařům. Při jízdě z kopce se na ní ovšem dá na kole bez námahy dosáhnout rychlosti 50 kilometrů v hodině, což proklamovaný pocit bezpečí u chodců nebo bruslařů nejspíš nezvýší. Cyklostezka má pomoci rozvoji cykloturistiky v oblasti, ale taky místním obyvatelům při každodenním cestování do školy nebo do práce. Zároveň zástupci sdružení obcí Valašsko – Horní Vsacko a Slovácko, představitelé Zlínského kraje a Nadace Partnerství podepsali memorandum o podpoře rozvoje dopravní a turistické infrastruktury ve Zlínském kraji a o vzájemném propojení cykloturistických tras a stezek do společné sítě mezi Krakovem a Vídní.
Účastníci cyklistické jízdy si mezitím nechávali změřit krevní tlak a cholesterol. Ti, co se neodvážili vyšetření podstoupit, ochutnávali raději pohoštění v cyklobufetu. Společná vyjížďka pak pokračovala údolím Bečvy. Téměř každá obec připravila proslov a malé pohoštění včetně slivovice, v obci Huslenky dokonce účastníky cyklokonference vítal obecní rozhlas a popřál všem zdárný průjezd obcí. Jízda poté pokračovala přes Vsetín do Hranic na Moravě a další den ze Spytihněvi kolem Baťova kanálu přes Uherské Hradiště projela Slovácko.
Další informace: www.cyklostrategie.cz
Článek je převzat z tištěného Ekolistu 06/2007.
reklama
