Cyklostrategie po roce
Setkání bylo určeno především úředníkům, kteří mají na starost cyklodopravu, a to jak na úrovni obecní, tak i krajské a ministerské. Člověk tak očekával tři dny plné referátů a powerpointových prezentací, jak který kraj či město naplňuje cíle cyklostrategie. Že to ale nebude úplně nudná konference, se začalo jevit hned první den, kdy účastníci vyrazili na exkurzi po cyklostezkách v okolí Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovic. Na šedesát úředníku na svých, někteří i na kolech zapůjčených z cyklopůjčoven Českých drah, se jelo podívat, jak vypadá bezpečná cyklostezka. Předsudek o typickém úředníkovi se začal pomalu bortit. Existují úředníci, kteří umí jezdit na kole. Dokonce na něm jezdí rádi a cyklistice rozumějí.
Druhý den začaly powerpointy. Hned z kraje dostali slovo zahraniční odborníci. Američan Tom Pendleton, koordinátor cyklistické dopravy ve městech Washington a Delaware a ve státě Michigan, přijel na konferenci vlastně náhodou. Dostala se mu do ruky knížečka Cykloturistika bez hranic a popadla ho chuť projet si inzerovanou labskou cyklostezku. A když už u nás byl, stavil se i na konferenci. „Cyklomapy máte zpracované skvěle, ale problém je se značením v terénu. Na mnoha místech cyklista neví, kam zahnout. Cestou jsem se sám sebe několikrát ptal: Proboha, kam mě to ta stezka zavedla?," zhodnotil krátce úroveň našich cyklostezek Tom Pendleton.
 |
|
| Cyklostezka mezi Hlubokou nad Vltavou a Českými Budějovicemi. V popředí jede Tom Pendleton | |
| Foto: Martin Mach/EkoList |
Kees Rotteveel z Nizozemí přidal pár informací ze země, kde na 16 milionů obyvatel připadá 18 milionů kol. Holanďané se naučili během let, kdy propagují cyklodopravu, několik věcí: jedna stezka nemá smysl, cyklista potřebuje dobře naplánovanou síť. Kolo je nutné prezentovat jako atraktivní způsob dopravy, ne jako z nouze ctnost. Pro cyklistu je důležitý pocit bezpečí. S prosazováním cyklodopravy se nemá spěchat, úspěch vyžaduje čas. V Nizozemí to trvalo padesát let.
Pak přišly na řadu kraje a města. Jednotlivé kraje prezentovaly, kolik nových cyklokomunikací letos dokončily, kolik jich plánují na příští rok a kolik jich mají celkem. Z čísel a grafů se jen točila hlava. Bylo ale zřejmé, že se kraje snaží vzájemně spolupracovat, například při navazování cyklostezek mezi kraji. Úředníci se také svěřovali, jaké potíže mívají s prosazováním podpory cyklistice na politické úrovni na vlastním úřadě. Příklad za všechny: „Strategické dokumenty se odsouhlasili, všechno bylo perfektní. Zatuhlo to, jakmile jsme začali řešit peníze,“ říká Iveta Moravcová z Libereckého kraje. Ale jsou i první vlaštovky: v podstatě každý kraj má nějaké prostředky na cyklodopravu. Konkrétní sumy do krajské cyklostrategie už začlenili Olomoucký a Karlovarský kraj, záměr víc investovat do cyklodopravy dal najevo i Plzeňský či Jihočeský kraj. Jitka Mattyášovská z kraje Vysočina si dokonce posteskla, že kraj má prostředky na budování cyklistických komunikací, není však nikdo, kdo by o prostředky žádal. Zvláštní je to prý zejména v oblasti prostředků na značení a jeho opravu, protože to jsou věci, na které si obce Vysočiny ponejvíce stěžují.
„Už jsme vyrostli z doby tlučení cedulí na nejbližší strom,“ komentuje jeden z pokroků Středočeského kraje Ladislav Bína. Nicméně v oblasti značení cyklostezek bude potřeba přeci jen ještě ujít kus cesty. Podle platné legislativy totiž musí být od začátku roku 2007 všechny dopravní komunikace značeny podle vyhlášek. Dnes je u nás poměrně široký „značkový folklór“, jak to nazval Aleš Cipris z Dopravního projektování. Může to být matoucí pro toho, kdo si koupí mapu s podklady, ale cestou narazí na značky nejrůznějšího provedení. Jednotné značení podle vyhlášky však má taky svoje mouchy. Například neumožňuje používat loga dané cyklistické komunikace. To bude naopak mást cyklisty jedoucí ze zahraničí po stezce, na které se doposud orientovali právě pomocí značky s logem. U nás logo nahradí číselné označení cesty. „Nemyslím, že by bylo reálné do roka provést nějakou změnu předpisů,“ komentuje ale možnost legislativních změn Cipris.
Je těžké podle prezentací určit, který kraj je nejvíce „bike friendly“. Mezi horké kandidáty jistě patří Pardubický kraj s výmluvným poměrem silnic (3580 km) k cyklistickým komunikacím (3441 km). Samotné Pardubice mají 36 km cyklostezek, cyklostezka mezi Pardubicemi a Chrudimí má dokonce veřejné osvětlení (Oprava 1.11.2005: Stezka mezi Pardubicemi a Chrudimí zatím neexistuje, je ve fázi projektu a ten s osvětlením počítá. Za nepřesnost se omlouváme. mm). Ale i jiné kraje se mají čím pochlubit. Při sčítání cyklistů ve Vsetíně bylo na cyklostezce napočítáno 200 cyklistů za hodinu. Podle údajů Královéhradeckého kraje se celoročně na jeho cyklostezkách odbude 12 % dělby přepravní práce, přes léto je toto číslo ještě vyšší, 20 %. Při sčítání cyklistů na cyklostezce došli k číslu 450 cyklistů za hodinu. Jihočeský kraj napočítal 2385 cyklistů a 625 bruslařů v jeden den na cyklostezce v Českých Budějicích.
"Zájem o cyklistiku roste rychleji, než vytváření vhodných podmínek," konstatoval Jakub Zajíček z pražského Magistrátu. V Praze je asi 162 km cyklotras, 64 km od aut oddělených komunikací, které slouží i cyklistům a 30 km cyklostezek. Přesné čísla to však nejsou, protože jednotlivé městské části si cyklistické komunikace budují samy. Bohužel není jejich ucelená databáze. Na to si stěžovaly i některé kraje. "Není žádná oznamovací povinnost do centrální evidence. Kraj tak nemá úplný přehled o cyklotrasách a cyklostezkách," říká Veronika Lašková z Pardubického kraje. V Ústeckém kraji nebo na Vysočině si jakýsi registr cyklostezek zavedli.
Cyklobusy se staly velmi oblíbeným prostředkem k nalákání cykloturistů. Používá je Karlovarský, Jihočeský, Ústecký, Královéhradecký, Zlínský kraj, kraj Vysočina a Praha. Praha na rok 2006 chystá zavést osm souprav metra, které budou mít rozšířenou plošinu pro kola. Ostrava provozuje už druhým rokem cyklotramvaj. Přes léto 2004 ji použilo 1600 cyklistů, letos, ještě před koncem sezóny, to bylo číslo podobné: 1590.
 |
||
| Libor Ambrozek při projížďce po cykostezce mezi Hlubokou nad Vltavou a Českými Budějovicemi. | ||
| Foto: Martin Mach/EkoList |
Z celé konference bylo zřejmé, že pokud se kolem cyklostrategie něco děje, je za tím jeden člověk: Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu. Od roku 2001 tlačil na to, aby dokument vůbec vznikl. Dnes stojí za tím, že se po roce na tento „průlomový materiál“, jak ho označil Milan Šimonovský, nezačalo prášit. Nápad s tzv. Synergickým efektem 2006 je také jeho. „Inspiroval jsem se Severním Irskem, kde k rozjetí podpory cyklodopravy použili výraznou finanční injekci. Ale zkusme to u nás udělat tak, že to nebude jen stát, kdo dá prostředky, zapojme i kraje. A ať se zapojí i města, protože ty potom připravují konkrétní projekty,“ říká Martínek. Společnou snahu a výraznou finanční injekci státu, krajů a obcí do cyklodopravy pak nazývá oním synergickým efektem.
Svou myšlenkou naočkoval nejen úředníky, kteří se ji snaží s větším či menším úspěchem prosadit na svých úřadech, ale i ministra dopravy Milana Šimonovského: “Ukážeme si, jak by to mohlo jít, když všichni budeme chtít. Pojďme v roce 2006 udělat všichni o malinko víc než obvykle. To nám pomůže skokově se posunout do jiné kvality.” Ministerstvo dopravy přislíbilo dát 100 milionů na cyklistické projekty obcí a krajů. “Bez toho, že na tom budeme pracovat všichni společně, to ale nepůjde!” vyzval kraje a obce Šimonovský s tím, že kolo je potřeba propagovat jako plnohodnotný dopravní prostředek. "Kolo by v budoucnu mohlo převzít velký díl přepravní práce," řekl Šimonovský. "Pro mě je největším potěšením slyšet z úst ministra dopravy slova, která zpravidla propaguje ministerstvo životního prostředí," navázal na projev svého kolegy Libor Ambrozek.
"Samotnou podstatou cyklostrategie je dění kolem cyklodopravy zkoordinovat, dávat lidi dohromady a přesvědčovat je, že spolupráce je ta nejlepší cesta, jak něčeho dosáhnout," říká Jaroslav Martínek. Podle toho, co jsem v Hluboké viděl a slyšel, je v České republice dost lidí - včetně dvou ministrů -, kteří mají možnost podporu cyklistice prosadit a něco změnit. Je jich minimálně jeden plný přednáškový sál hlubocké mezinárodní školy.
O Cyklostrategii si můžete přečíst také v článku Co změní Cyklostrategie? z 3. září 2004.
 |
 |
 |
|||
 |
 |
 |
|||
|
|||||
reklama
Kritika cyklostezek je vlastně šance, říká cyklokoordinátor