Dálnice D5 byla dokončena po 29 letech stavby
Trasa dálnice D5. | |
Mapa: Petr Adámek, Shazz, Zirland/Wikimedia Commons. Tato mapa je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). |
Trasa SUK2 byla ekologickým organizacím trnem v oku kvůli tomu, že vede přímo přes významný krajinný prvek: kopec Val, respektive zalesněný komplex Val a Valík. Proti trase KUO zase protestovaly obce Bručná a Černice, mezi kterými měla trasa v zářezu či tunelu procházet.
Mapa obchvatu Plzně ve sporném úseku přes vrch Valík. | ||
Rastrová data: (c) SHOCart, spol. s r. o., Zlín |
Jeho slova potvrzuje i koordinátor výstavby obchvatu Petr Otásek. Ten deníku Aktuálně.cz řekl, že občané Plzně po otevření tunelu pod Valíkem pokles automobilové dopravy "nejspíš ani nepoznají". Pomoci by podle Otáska mohla výstavba západního obchvatu, který by z města odvedl auta jedoucí od Prahy do Mostu či Karlových Varů.
Optimističtěji vidí situaci tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Hoření. Podle něj v roce 2004 projíždělo po ještě nedokončeném obchvatu asi 6 až 8 tisíc automobilů, ale v roce 2007 to má být už dvojnásobek. "Řidiči si musí zvyknout, že jízda po obchvatu je rychlejší," řekl Hoření EkoListu.
Nad Plzní přitom visí hrozba zpoplatnění obchvatu. Náměstek primátora města Plzně Ing. Petr Náhlík (KDU-ČSL) byl podle svých slov "nemile překvapen", když zjistil, že vláda ČR chystá nařízení, podle kterého má být obchvat Plzně zařazen mezi úseky, na kterých se bude vybírat mýtné. "Pokud bude dálniční obchvat Plzně zpoplatněn tak, jak je uvedeno ve výše zmíněném návrhu, hrozí stav, že nákladní doprava již za několik měsíců po slavnostním otevření celého obchvatu Plzně začne opět využívat (jak pro tranzit, tak i pro příměstskou dopravu) silnice nižších tříd a další městské komunikace v intravilánu města Plzně," obává se Nahlík.
Tunel Valík na dálnici D5 u Plzně. Srpen 2006 - těsně před dokončením. | ||
Foto: Pluto/Wikipedia Zveřejněno pod licencí http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5/ |
Tiskový mluvčí ŘSD Jan Hoření o existenci podobné kalkulace neví, obecně rozdíly v ceně vysvětluje tím, že ministerstvo pravděpodobně vyšlo z tehdejší průměrné ceny za kilometr dálnice (220 milionů Kč za 1 km). Skutečná cena obchvatu vzešla z nabídek stavebních firem ve veřejné soutěži a během stavby se podle Hořeního výrazně nezvýšila. Na zdražení stavby podle něj mělo vliv i vydání nových technických norem a postupné budování obchvaty, které si vyžádalo různé provizorní stavby a opatření. Dalším faktorem, s kterým se před rokem 2005 u žádné stavby nepočítalo byla nová sazba daně, která se zvýšila z 5 na 19 %.
Podrobné informace o historii výstavby dálnice D5 a plánek variant obchvatu Plzně naleznete ve zprávě Historie výstavby dálnice D5.
reklama