Další plané řeči Světové banky? aneb Chudoba v Evropě a Střední Asii
Studie, na které SB pracovala jeden rok, došla ke zjištění, že celkově se daří lépe starším osobám a důchodcům, než rodinám s větším počtem dětí. Zpravidla chudší jsou dle zprávy SB lidé na venkově, ale více chudých žije ve městech. Příčiny těchto sociálních nerovností vidí Světová banka především ve způsobu provádění reforem, a co se týká států bývalého Sovětského svazu, hraje tu velkou roli fenomén korupce.
Řešení vidí banka v budování silných institucí, silné sociální a bezpečnostní sítě, v boji s korupcí a monopoly, v zajištění hospodářského růstu. Vlády států tohoto regionu by se také podle SB neměly nechat ovládat zájmovými skupinami, což je častý jev právě v zemích na východ od nás.
Hlavní autorka zprávy a zároveň hlavní ekonomka sekce SB pro Evropu a střední Asii Ana Revenga ke zprávě řekla: "Být chudý v tomto regionu je jiné, než být chudý jinde. Lidé se tu za svou chudobu stydí, vyčítají si to, nechtějí o tom mluvit.
Přiznává-li však Světová banka, že chudoba se zhoršuje už od prvních let transformace, zůstává tedy otázkou, co od té doby Světová banka dělala a proč si tohoto problému všímá až teď. "K propadům ekonomiky a ke zchudnutí tehdy docházelo všude, pro nás to nebylo nijak překvapující" řekl dnes v Praze Johannes Linn, víceprezident Světové banky pro region Evropa a Střední Asie, snad na obranu brettonwoodské instituce.
Dnes by se také nemělo zapomínat, jak Světová banka i MMF postupovaly vůči zemím tohoto regionu v minulosti. Na Ukrajině nejdříve SB podnikla v polovině devadesátých let kontrolu jejího zemědělství a doporučila rozsáhlou liberalizaci tohoto trhu. MMF následně doporučil USA vývoz obilných přebytků za dumpingové ceny. V konkurenci zákonitě toto dotované obilí zvítězilo nad místními výrobci, kteří se tak vlastně stali předmětem zájmu oné dnešní studie SB.
V únoru loňského roku pak půjčila IFC - jedna ze součástí Skupiny Světové banky - 200 milionu dolarů konsorciu amerických firem Exxon, Union Oil, britské BP Amoco, ruského Lukoilu a Turkyie Petrollery z Turecka na rozšíření těžby ropy v oblasti Chiraq v Kaspickém moři a na stavbu ropovodů v Ázerbajdžánu a Gruzii. Jenže severní větev ropovodu vede od ázerbajdžánských hranic přes Čečensko a v době schvalování projektu rozhodně Rusko nemělo čečenskou část ropovodu pod kontrolou. Kromě toho se konsorcium zdráhalo a stále zdráhá např. zveřejnit v Ázerbajdžánu plány pro dokumentaci vlivu na životní prostředí, neboť v Kaspickém moři žije přes sto dvacet druhů ryb a potenciální ropná havárie by tu mohla mít dalekosáhlé následky. Ty samé společnosti lobbingem rovněž prosadily uvolnění limitů pro vypouštění odpadu do Kaspického moře.
A v jednom programu Světové banky se doslova píše: "Omezení chudoby bytostně souvisí s ochranou životního prostředí."
reklama
