Další "salámová" dálnice?
O tři roky zpátky
Dálnice by měla vyřešit přetížené dopravní spojení Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice s Rakouskem. Vláda se minulý rok vrátila k plánu dálnice, kterou v roce 1997 Klausův kabinet na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Skalického (ODA) vyřadil z materiálu pro rozvoj dálnic. Ekologové naproti tomu prosazují využití stávajících komunikací a dobudování železničního koridoru. Poukazují na negativní vliv dálnice na životní prostředí, především dalším nárůstem silniční dopravy.
Místo náklaďáků vlaky
Podle Petra Hrdiny z táborského sdružení Chodci existuje řada ekologicky únosnějších řešení. "Jde především o modernizaci a využití IV. železničního koridoru Praha - České Budějovice a vypracování lokálních studií řešení dopravně problematických míst," vysvětluje Hrdina.
To je ale nepřijatelné pro Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které připravuje územní plány jednotlivých oblastí kudy má dálnice vést. "Trasa je vytýčena velice odpovědně, racionálně a po vyhodnocení všech variant," prohlásil na konci března ministr Jaromír Císař. Podle tiskového oddělení MMR jsou návrhy ekologů pouze provizorním řešením. Tisková mluvčí Jarmila Lehnerová zároveň poukazuje na to, že na některé úseky dálnice jsou vydána stavební povolení a některé jsou již částečně realizovány.
Sdružení Chodci a dalších pět jihočeských ekologických organizací v březnu zveřejnilo petici proti D3 a připravují putovní protestní výstavu po trase plánované dálnice. V petici mimo jiné upozorňují, že realizace D3 může odsunout na pozdější dobu výstavbu obchvatů obcí, jimiž prochází nynější problematická silnice I/3, což bude dále zhoršovat situaci těchto obcí. A zároveň zdůrazňují negativní vliv dálnice na charakter jižních Čech.
Mapka s vyznačenou (červeně vyznačená červenými tečkami) trasou plánované dálnice D3 - obrázek je odkaz na větší mapu.
Nátlak menšin?
Občanské iniciativy však namísto dialogu a jednání vzbuzují u státních institucí spíše obavy ze zablokování stavby. Ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám hovoří v souvislosti s podobnými aktivitami občanů o "minoritních nátlakových skupinách" a zdůrazňuje nutnost přijetí novely zákona o ochraně přírody. Ve sporu o dálnici se angažuje též Sdružení pro výstavbu dálnice D3. To vzniklo již v dubnu 1999. Jeho předsedou je poslanec František Vnouček, který též inicioval nové projednávání odloženého plánu D3. Jeho členy jsou mimo jiné poslanec a exstarosta Českých Budějovic Miroslav Beneš a senátor Pavel Eibert. Zástupci sdružení s ekology nesouhlasí a chápou dálnici jako jedinou možnost a považují ji za moderní krajinotvorný prvek.
Své slovo bude mít v celé kauze Ministerstvo životního prostředí při posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Ministr Miloš Kužvart už dal několikrát najevo, že projektu není nakloněn. "Představě MŽP by se spíše blížila rychlostní komunikace R4 a R20 vedoucí přes Písek," sdělila EkoListu tisková mluvčí MŽP Rita Gabrielová. Ministr je však svázán rozhodnutím vlády.
Ministr kritizoval tzv. "salámovou taktiku" Ředitelství silnic a dálnic, kterou uplatnilo už v případě D8. Plánovaná trasa dálnice D3 je dlouhá 140 km a je rozdělena na dvacet částí. Ty jsou pak podle metodiky EIA hodnoceny jednotlivě. Není nic prostšího než začít stavět a posuzovat ty méně problematické úseky a pak si "vydupat" výjimku na chráněnou oblast. Kužvart upozorňuje, že takový způsob je nepřijatelný. Těžko ale říct zda se proti podobným "salámovým" tlakům dálničářů ubrání.
V případě dálnice D3 je takovým problematickým úsekem přechod přes Sázavu. Ten je sice vypracován v několika variantách, ale proti všem protestují místní obce. V současnosti leží na MŽP podklady ke dvěma úsekům jižně od Tábora. Projednávání "problémového" Posázaví je zatím v nedohlednu, protože je podmíněno schválením územního plánu Pražského regionu. Vše tedy směřuje k "salámové taktice" v klasickém provedení.
Kdo zaplatí za D3?
V neposlední řadě není zodpovězena otázka financování. Dálnice je nadmíru finančně náročný podnik, podle odhadu ŘSD vyjde 140 km z Prahy do Českých Budějovic na 24 miliard korun. "K tomuto odhadu - ještě k nákladům: 24 miliard má sice stát D3, ale jen stavební položky," říká Petr Hrdina "Je k tomu nutné připočítat přípravné náklady, které pro D3 a R3 dohromady činí 13 miliard, tj. pro D3 zhruba 9 miliard Kč," dodává. Ve státním rozpočtu peníze nejsou a fond dopravy Evropské unie není bezedný a tak si to nejspíš zaplatí řidiči. Stínový ministr dopravy ODS Martin Říman navrhl vytvořit na D3 pilotní projekt vybírání mýtného elektronickou formou. Ministr Peltrám chystá návrh zavedení elektronického zpoplatnění všech dálnic pro nákladní dopravu od roku 2003.
Zajímavý vývoj by ještě do případu dálnice D3 mohly přinést poslední změny ve vládě. Ve středu 26. dubna totiž premiér Zeman vyměnil právě ministry, kteří mají výstavbu dálnic ve své kompetenci. Jak se k plánu stavby dálnice k rakouským hranicím postaví nový ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit a nový ministr dopravy Jaromír Schling, je zatím otázkou.
reklama
