Dana Drábová: Renesance jaderné energie zatím nenastala

U příležitosti festivalu Ekofilm se v úterý konala v posluchárně biologické fakulty Jihočeské univerzity (JU) diskuse o energetice nazvaná „Máme dlouhé vedení?“. Hosté z řad energetických odborníků, politiků, státních úředníků i ekologických aktivistů soustředili svůj zájem hlavně na téma jaderná energetika versus obnovitelné zdroje. Hodně se mluvilo v souvislosti s klimatickými změnami také o náhradě ropy jako paliva.

Foto: Iva Nachtmannová/EkoList

Předseda Strany zelených Martin Bursík zdůrazňoval, že obor obnovitelných zdrojů v současnosti nejvíce roste a má největší růstový potenciál i do budoucna. „Před časem naše firma pomáhala s plánem stavby větrných elektráren na jednom místě. Do toho přišla Natura 2000 a místo se stalo ptačí oblastí, takže z plánu sešlo. Když se k plánům investor po letech vrátil, technologie už postoupila natolik, že větrníků se stejným výkonem stačilo mnohem míň a nezasahovaly už oblast, kde hnízdí tetřívci,“ popisoval na příkladu rychlý postup technologického rozvoje. Budoucnost vidí nejen ve větrných elektrárnách, ale v co největší rozmanitosti obnovitelných zdrojů a především v jejich široké decentralizaci.

Edvard Sequens, předseda sdružení Calla, zase nevyužitý potenciál vidí ve sluneční energii. „Na plochu České republiky dopadá ročně 80 000 terawatthodin energie. Kdybychom využili aspoň půl procenta, pokrylo by to významně naši spotřebu,“ řekl Sequens. „Také bychom mohli vyměnit staré stroje z první republiky v malých hydroelektrárnách - bývalých mlýnech. Stavět nové přehrady a zatopit další lokality by bylo ekologicky nepřijatelné,“ míní o potenciálu vodní energie.

Jan Moudrý, profesor agroekologie a ekologického zemědělství JU, se domnívá, že perspektivu mají různé druhy nových plodin, využitelné především k vytápění. Vysokou výhřevnost mají rostliny jako konopí, čirok, šťovík, hyso, sléz topolovka, kostřava nebo len. Ale ani invazní keře křídlatky nemají špatnou bilanci. Využití řepky olejné jako suroviny pro výrobu biolihu vidí jako velmi sporné. Řepka je totiž velmi náročná na spotřebu pesticidů. „Už teď se biolíh z řepky nevyplácí,“ myslí si Moudrý. „Mohlo by se takto využívat přebytečné obilí, kdyby lidé neměli zábrany, že na jiném místě Země lidi hladoví. Taková už je realita.“

Co se týče dřevní štěpky jako zdroje pro vytápění, strhla se polemika, zda se podaří udržet nízké ceny této suroviny. Její cena a cena dřeva jako takového stoupla za poslední léta několikanásobně, přitom zájem o ni je enormní v Německu i Rakousku a proto ji lesníci či zemědělci raději vyvezou, než prodávat „za humny“. Starostové obcí, které si pořídily kotel na biomasu, pak lkají, že nemají otop zdarma jako donedávna.

Předsedkyně Jihočeských matek se na Danu Drábovou usmívala, dokonce jí - po nezvykle „nepozitivní“ prezentaci o jaderné energetice - nabídla členství v jejich sdružení.
Foto: Iva Nachtmannová/EkoList

Třetí ropný šok?
Ekonomickou stránkou energetiky se zabývala ve svém příspěvku i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), když vyjmenovala úskalí nových projektů jaderných elektráren. Vidí problém v tom, že kvůli pokrytí rizik spojených se stavbou žádají banky mnohem vyšší úroky z úvěrů než například při stavbě paroplynových kogeneračních elektráren. „Proto ani soukromí investoři se do jejich staveb příliš nehrnou.“ Také upozornila na další problémy spojené s oborem – stárnutí technologií a personálu, nedostatek nových lidí, politická a legislativní nejistota vyplývající z nálad veřejnosti. To vše podle Dany Drábové znamená, že s renesancí jaderné energetiky, o níž se hovoří například ve Velké Británii, to není až tak „horké“.

K závěru její prezentace se souhlasně přidala i Monika Machová Wittingerová, předsedkyně sdružení Jihočeské matky. „Podle mých informací dokonce šest z rozestavěných 24 jaderných elektráren po světě nejspíš nebude dokončeno,“ řekla Wittingerová. Také upozornila na vysoké náklady, spojené s těžbou uranu a náročnou ekologickou sanaci území po jejím skončení.

Zato host z Francie Bruno Comby, zakladatel nevládní organizace Ekologičtí aktivisté pro jadernou energii (EFN) a vystudovaný odborník na jadernou energetiku, se domnívá, že jádro je spolu s úsporami energie a obnovitelnými zdroji jediná současná alternativa fosilních zdrojů. Především proto, že neprodukuje skleníkové plyny. Comby upozornil na kritickou situaci na ropném trhu a varoval, že zásoby ropy se velmi rychle tenčí. Obává se skokových změn klimatu po roztátí ledové vrstvy Severního pólu a očekává další ropný šok. Proto apeluje na politiky, aby otevřeli oči a začali řešit nastalou situaci. Jeho doporučení znělo jednoznačně: do 25 let nahradit veškerou energii z fosilních zdrojů úsporami energie, jadernými elektrárnami a obnovitelnými zdroji.

---

reklama

---