Dejmal, Keller a Kohák chtějí vrátit udržitelný rozvoj do politické debaty
 |
|
| Profesor Jan Keller. | |
| Foto: Radek Svítil/EkoList
|
Manifest, který zpracovala Ekologická sekce Institutu pro integraci České republiky do Evropské unie, popisuje základní cíle a hlavní nástroje pro trvale udržitelný rozvoj České republiky. Problematika trvale udržitelného rozvoje je v něm rozdělena do 4 pilířů: sociálního, ekologického, ekonomického a zahraničně politického.
Vrátit téma trvalé udržitelnosti do politické debaty
"Hlavním cílem Manifestu je vrátit toto téma do politické debaty," uvedl profesor Keller na tiskové konferenci, které se zúčastnil pouze redaktor EkoListu. Souvislost ekologických, sociálních a ekonomických témat se podle něj v současné době zcela opomíjí. "Tlaky proti sociálnímu státu jsou nyní obrovské. Poslední byť malou nadějí je to, že nezaměstnanost by se dala propojit s ekologizací ekonomiky," řekl Keller.
Jako příklad postupu, který byl v souladu s koncepcí trvale udržitelného rozvoje, uvedl bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal vytyčení územních limitů těžby za Pithartovy vlády v roce 1991. "Tehdy jsme stanovili, kolik energie jsme schopni ekologicky únosně vyrobit. A pak jsme řekli: Národní hospodářství, máš k dispozici takovéhle množství energie a s tím si musíš vystačit."
"Bylo by ideální, kdyby se podařilo přimět politické strany, aby se k Manifestu vyjádřily," míní Keller. "A i když ho odmítnou, bude to důležitá informace pro voliče," dodává profesor Kohák.
Rada chystá strategii
Dejmal, Keller a Kohák jsou členy petičního výboru petice "Svoboda a udržitelnost". Petice vyzývá vládu České republiky a obě komory Parlamentu ČR, aby "prostřednictvím koncepčních a legislativních aktů přijaly a nadále rozvíjely komplexní soubor strategií", obsažených v Manifestu.
Testem postoje vlády k trvale udržitelnému rozvoji bude právě vznikajíci Rada pro trvale udržitelný rozvoj. Ta má mj. připravit Národní strategii trvale udržitelného rozvoje. Skupina odborníků kolem Manifestu hodlá podle Ivana Dejmala práci Rady na této strategii sledovat.
 |
|
| Bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal (vlevo) a profesor Erazim Kohák. | |
| Foto: Radek Svítil/EkoList
|
Zdražit suroviny, zlevnit práci
Manifest, na jehož přípravě se mj. podíleli i pracovníci Ministerstva životního prostředí Ondřej Bačík, Dalibor Stráský a dokonce i náměstek ministra Petr Petržílek, požaduje mj. zvýšit daně na neobnovitelné přírodní zdroje a zvýšit daně z uhlovodíkových paliv. Toto zvýšení má být kompenzováno snížením plateb na sociální zabezpečení (jinak řečeno zdražit suroviny a zlevnit lidskou práci).
Rozhodovací pravomoci v odvolacích řízeních ve věcech upravených právem životního prostředí by měly mít nezávislé orgány (správní tribunály či soudy). Právo zastupovat zájmy životního prostředí ve správních a soudních řízeních by měly mít regionální sdružení nevládních ekologických organizací.
Aktivní politika zaměstnaností by se měla soustředit na podporu vytváření pracovních míst v oborech s příznivým vlivem na životní prostředí. Stát by měl podporovat i samozásobitele, tedy lidi, kteří ekologicky hospodaří v krajině za jiným účelem, než je podnikání.
Doprava: příliš ožehavé téma?
Na dotaz EkoListu, proč v Manifestu není podrobněji zmíněna problematika dopravy, uvedl Jan Keller, že jde o "soubor umírněných konstruktivních požadavků. Pokud to politici odmítnou, pak se s nimi nemá cenu bavit o dálnicích."
Téma dálnic bylo jediné, na něž se názory účastníků tiskové konference poněkud rozcházely. Zatímco Ivan Dejmal zdůraznil, že dálnice mohou pomoci řadě obcí, rozpůlených starými silnicemi, na nichž intenzita dopravy již přesáhla všechny meze, Jan Keller jasně prohlásil, že by "dálnice ničím neomlouval".
Také podle Erazima Koháka je Manifest záměrně umírněný. "Proto tam také není použit pojem 'trvale udržitelný život' či 'vývoj', ale 'rozvoj'. Na dopravu však dojde v druhém kole."
reklama
