Den proti jadernému úložišti je kvůli koronaviru odložený
Při Dni proti úložišti pořádají obce a spolky pochody, cyklovýlety, besedy či koncerty. Akcí se účastní tisíce lidí.
Jak uvedl Jiří Popelka, starosta Jistebnice na Táborsku a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, stát nesplnil sliby, že posílí práva obcí při návrhu příslušného zákona. "Konzultace se starosty dotčených obcí v druhé polovině loňského roku skončila odmítnutím prakticky všech jejich připomínek," uvedl Popelka.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. V červnu by měl stát zúžit počet míst na čtyři. Starostové považují tento postup za uspěchaný.
"Každý rok se Dne proti úložišti v lokalitách po celé zemi zúčastnilo několik tisíc lidí. I letos jsme se chystali, ale z pochopitelných důvodů jsme plány změnili. Frustrace obyvatel našich obcí z přístupu ministerstva průmyslu a obchodu i Správy úložišť radioaktivních odpadů však trvá, proto se k přípravě protestu vrátíme, jakmile to situace umožní," uvedl Popelka. Platforma sdružuje 48 členů, 32 obcí a měst a 16 spolků.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
reklama