Divocí koně v Hradci Králové dostali větší pastvinu
Hradecká skupina pěti divokých koní je jednou ze dvou, které ochranáři na začátku roku převezli do hradeckého kraje ze středočeských Milovic. Druhá skupina je na Josefovských loukách u Jaroměře. "Sami přešli na novou pastvinu na centrálním vřesovišti. Cestu otevřeme v pátek. Koně si tam musí nejprve zvyknout, pak pastvinu uzavřeme," řekl Číp.
Ochranáři mají v plánu elektrický ohradník kolem části uvolněné pastviny demontovat. "Chceme také, aby se lidé mohli podívat, jak koně vypreparovali kytky, o které nám jde. Vyžrali trávu, ale nechali vzácné druhy, jako třeba orchideje nebo krvavce. To s křovinořezem nedokážete," řekl Číp. Přesto tam zásah člověka bude nutný. Koně totiž nedokážou omezit růst stromů. "Budeme tam proto vyřezávat dřeviny. Je tam nádherně vidět, co nastane, když z přírody vypadne byť jen jediný druh. Chybí tam funkce tura, který jde pro změnu zase po dřevinách," řekl.
Nová oplocená pastvina má rozlohu asi šest hektarů. Koně budou mít asi o třetinu větší prostor. Podle Čípa ale na podzim, až tráva znovu doroste, poputují zpět, aby pokračovali ve spásání. "Koně by měli po lokalitě takto pendlovat," řekl Číp.
Přírodní památka Na Plachtě o rozloze téměř 60 hektarů leží v těsném sousedství stotisícového Hradce Králové. "Zatím stále zkoušíme, jak se jim tady bude dařit. Ideální by bylo, kdyby celá lokalita byla oplocena a lidé by do ní měli přístup a koně mohli pozorovat. To se ale zatím nestalo. Pastviny proto postupně zvětšujeme," uvedl Číp.
Divocí koně se do východních Čech vrátili letos po 7000 letech, podle vědců v místě vymizeli na konci neolitu. Koně by měli v obou lokalitách přirozeným způsobem pomáhat pečovat o biologicky cenná přírodní stanoviště. Na východ Čech je bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků v Milovicích v roce 2015.
reklama
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně 
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovic
K čemu jsou dobří velcí kopytníci? K obohacování půdy o živiny i k ukládání uhlíku