Do šumavských potoků a řek se vrací pstruzi, vysadili jich 65 tisíc
„Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který v těchto dnech vysazujeme, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho již v říjnu loňského roku. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen 5 procent pstruha potočního,“ uvádí Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borové Ladě, která je nejvýše položenou rybí líhní u nás.
Pstruh potoční je naše jediná ryba, která se vytírá na podzim a přes zimu dochází k takto velkým ztrátám. U uměle odchovaného plůdku je výhled na delší život reálnější. Pokud se plůdek vysadí na jaře, jsou ztráty ještě menší. Plůdek už je větší a dobře se v přírodě adaptuje. „Odhadujeme, že zhruba třetina námi vysazeného plůdku už v přírodě přežije,“ říká Josef Šperl.
Plůdky pstruha se vysazují do malých potůčků, které pak ústí do řek. Během svého života, kdy pstruh každý rok nabírá na délce zhruba pět centimetrů, putuje stále tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. Tam už ryba cítí, že je schopná ubránit se větším rybám nebo predátorům.
„Když jedinec pstruha dospěje, tedy po 3-4 letech, se vrací do míst, kde byl vysazen, do malých říček a přítoků. Tady se vytírá a sám zakládá novou generaci,“ doplňuje vedoucí rybí líhně. Kromě pstruhů se na Šumavě vypouští do řek i lipani podhorní, mníci jednovousí a střevle potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb.
V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu.
„Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruhy duhové, nebo dravé ryby, jako jsou štiky, boleni nebo okouni," popisuje Pavel Pechoušek, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava. Původní druhy, jako třeba pstruh potoční nebo lipan podhorní, musí rybáři vrátit zpět do řeky.
reklama
Na pražském Petříně vědci objevili nový druh pavouka - šestiočku bezmužnou
Kočka divoká letos úspěšně vyvedla mláďata v Lužických horách
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě