Dobrovolná ochrana přírody šetří státu desítky milionů. Přesto se má omezovat

Tři z 2 597 dobrovolníků, kteří svou prací přispěli k ochraně přírody.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Pozemkový spolek Prostějovsko

Podle Českého statistického úřadu funguje v České republice 444 environmentálně zaměřených organizací. Nejvíce s dobrovolníky pracují ty největší organizace - Český svaz ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus. Podle dotazníkového průzkumu Nadace Partnerství v roce 2010 odpracovalo 2 597 dobrovolníků z 80 nevládek 154 000 hodin ve prospěch ochrany přírody. Podle nevládních organizací se ale ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí pod vedením ministra Tomáše Chalupy (ODS) rozhodlo podporu dobrovolnictví výrazně omezit.

Podle Tomáše Růžičky z průzkumu vyplývá, že environmentální organizace doplní každou korunu z veřejných rozpočtů další korunou z jiných zdrojů a v dobrovolné práci přidají desítky milionů korun pro ochranu přírody a životní prostředí. „Podpora neziskové infrastruktury pro dobrovolnickou práci skýtá jedinečnou příležitost pro ministerstvo, jak i v čase krize zajistit svoje programové priority v potřebném rozsahu,“ myslí si Růžička.

„Šetřit na dobrovolnících je dobrá ukázka toho, jak se úspory nemají dělat,“ říká Júlia Sokolovičová ze Zeleného kruhu. Podle ní je dobrovolná práce nejvýhodnější variantou, jak v čase hospodářské krize chránit životní prostředí. Pokud ale zaniknou organizace, které pro dobrovolníky poskytují zázemí, bude to velká ztráta, jednoznačně i ekonomická.

Česká republika ročně díky práci více než 2 500 dobrovolníků ušetří 21 až 22 milionů korun za ochranu životního prostředí. Jenže nevládní organizace, které samy dobrovolníky využívají nebo jejich práce organizují, jsou rok od roku více závislé na veřejných penězích. Většina z nich spoléhá na dotace od státu, krajů či obcí, zatímco peníze od mecenášů a nadací se snižují.

Ze studie vyplývá, že dobrovolníci nejvíce práce odvedou při monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně (20 % z celkového objemu dobrovolné práce) a při ekologickém vzdělávání a osvětě dětí a mládeže (13 %). Naopak vzdělávání a osvětě dospělých se dobrovolníci věnují podstatně méně (5 %). Zcela minimálně jsou dobrovolníci zapojováni pro práci ve správních řízeních (1 %) a připomínkování legislativy nebo monitoringu a strážní službě (v obou případech 1 %).

Dva dobrovolníci pátrají po stopách rysů a jiných šelem na hřebenech Beskyd.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jan Rybář / Ekolist

Zatímco v roce 2003 byly nejvýznamnějším zdrojem příjmů environmentálních organizací české nadace a nadační fondy (27 %), v roce 2010 klesl podíl nadací již jen na 8 % příjmů. Naopak stoupl význam státních zdrojů z 14 % na 22 %. Stabilní zůstaly příjmy z vlastní činnosti, ty zůstávají na 22 %. „Vlastní činnost jako zdroj příjmů využívá zhruba stejně jako před osmi lety dvě třetiny až tři čtvrtiny organizací,“ doplňuje studie Nadace Partnerství.

Z jejího průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů jako celku. Jen ze státního rozpočtu a státních fondů pochází až 22 % příjmů. „Na druhou stranu ale 40 % organizací vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů státu,“ dodává studie.

Podle studie celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 000 na 1 465 000 korun v roce 2010. „Reálná hodnota očištěná o meziroční inflaci je ovšem o něco nižší a při srovnání s předchozími roky je reálná hodnota průměrných příjmů dokonce o zhruba dvacet tisíc korun nižší než v roce 2002,“ říká Tomáš Růžička z Nadace Partnerství.

Podle ministerstva životního prostředí se trend financování neziskovek z prostředků resortu nijak neliší od způsobu, jakým s financemi nakládají ostatní ministerstva. "Ministerstvo v roce 2010 zachovalo ve srovnání s ostatními resorty stejný podíl na celkovém objemu dotací ze státního rozpočtu (cca 1 %) jako v letech 2007 a 2008," odpovídá Marta Machková z ministerstva. Vyšší objem podpory v roce 2009 (2,6 %) byl podle jejích slov způsoben jednorázovými investičními podporami infrastruktury nevládních organizací z prostředků Státního fondu životního prostředí. "Vedle toho mohly nevládní neziskové organizace od půlky roku 2011 podávat projekty do Fondu environmentální odbornosti, kde je vyhrazeno 21,5 milionů Kč a který administruje ministerstvo v rámci Programu Švýcarsko-české spolupráce," říká Machková.

Jak dál uvádí MŽP ve svém přehledu, pro rok 2012 vypsalo dvě výběrová řízení na neinvestiční podporu jednoletých projektů předložených nevládními organizacemi s celkovou sumou 10 milionů Kč. Dále je podle MŽP možné podpořit víceleté projekty z prostředků Revolvingového fondu, v současnosti běží 7. výzva na období 2011-2013. Na tyto projekty je vyhrazeno pro neziskové organizace bezmála 23 milionů Kč. Dalším zdrojem podpory pro nevládní organizace je podle MŽP i Operační program ŽP, který obsahuje v prioritní ose 7 investiční podporu na rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Dle platného plánu výzev by měl příjem žádostí do tohoto programu probíhat v únoru/březnu 2012.