Dohoda o klimatickém cíli asi vstoupí v platnost až v únoru, řeší ji právníci

Dohoda na klimatickém cíli pro rok 2040, které zástupci členských zemí EU a europarlamentu dosáhli v noci na dnešek, by mohla vstoupit v platnost nejdříve v únoru 2026. Kompromisním textem se nyní budou zabývat ještě právníci a lingvisté, teprve poté přijde na řadu konečné hlasování v Evropském parlamentu a Radě EU, která zastupuje státy unie. Klimatický cíl hovoří o snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Dosažení politické dohody mezi europarlamentem a členskými státy dopoledne uvítala Evropská komise. "EU dnes ukázala svůj silný závazek k opatřením v oblasti klimatu a k Pařížské dohodě. Měsíc po klimatické konferenci COP30 jsme proměnili svá slova v činy - s právně závazným cílem snížit o 90 procent emise do roku 2040," uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. "Máme jasný směr, kterým se vydáváme ke klimatické neutralitě. A pragmatický a flexibilní plán, jak učinit čistou transformaci konkurenceschopnější," dodala.

Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.

Komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

Zpravodajem pro návrh v europarlamentu se stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Evropské komise zamítnut. Jeho návrh ale ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Ten byl nakonec odsouhlasen v polovině listopadu na plenárním zasedání parlamentu v Bruselu. Europoslanec Knotek následně zpravodajem návrhu, i když už ne jeho, zůstal a zastupoval tedy europarlament v trialozích, společně se šéfem výboru ENVI, italským europoslancem Antoniem Decarem ze socialistické frakce.

"Spoluzákonodárci se dohodli na zavedení nových flexibilních způsobů, jak lze dosáhnout cíle pro rok 2040, protože se domnívají, že zelená transformace a zlepšení konkurenceschopnosti EU jdou ruku v ruce," stojí v prohlášení EP. "Od roku 2036 může až pět procentních bodů snížení emisí (o dva procentní body více, než navrhovala komise) pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů slučitelných s Pařížskou dohodou," dodává text s tím, že po tlaku ze strany europarlamentu byly do textu začleněny další záruky mezinárodních uhlíkových kreditů, včetně zabránění financování projektů v partnerských zemích, které jsou v rozporu se strategickými zájmy EU.

Kompromisní dohodu musí ještě formálně schválit právě Evropský parlament a členské státy EU, podle informací ČTK se tak nestane dříve než v únoru, protože je potřeba text přeložit do jazyků EU a nechat zkontrolovat právníky. Dohoda následně vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

---

reklama

---