Dopoledne se nad Českou republikou odehrálo částečné zatmění Slunce
Zatmění Slunce nastává v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část, popisuje jeho vznik Astronomický ústav Akademie věd. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, zavládne úplné zatmění Slunce. Je-li Měsíc v době zatmění na své dráze dál od Země, jeví menší a Slunce tedy nezakryje po celé ploše. V tu chvíli nastává tzv. prstencové zatmění Slunce. Tyto dva případy zatmění jsou však v daný čas pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi. Na velké ploše mimo tento pás je zatmění pozorovatelné už pouze jako částečné, zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.
To je případ i letošního zatmění Slunce nad Českou republikou. Na území České republiky zakryl Měsíc shora průměr Slunce ze 70 až 75 %. Úplné zatmění nastalo v pátek 20. března 2015 v Severním moři. Spatřit ho mohli lidé z Faerských ostrovů nebo na Špicberkách.
Podobně velké zatmění nastane až 12. srpna 2026. Od roku 2021 nás ale podle astronomů čeká na úkazy bohatá "sezóna". Mezi lety 2021 – 2030 se nad Českou republikou odehraje až 7 částečných slunečních zatmění. První z této dekády nastane 10. června 2021. Měsíc ten den ukrojí přibližně 17 procent průměru slunečního kotouče. Jako prstencové jej bude pozorovatelné přímo na severním pólu. Nejbližší úplné zatmění Slunce u nás proběhne 7. října 2135. Předchozí částečné zatmění Slunce nad naším územím proběhlo 4. ledna 2011.
Během zatmění bylo možné na nebi spatřit i planetu Venuši. 20. března ve 23 hodin 44 minut také nastane jarní rovnodennost a začne astronomické jaro.
reklama